Geografie 2021, 126, 419-443
https://doi.org/10.37040/geografie2021126040419
The new delimitation of peripheries in Czechia
Milan Jeřábek1
, Jaroslav Dokoupil2, David Fiedor3, Nikola Krejčová4, Petr Šimáček3, René Wokoun5, František Zich6
, Jaroslav Dokoupil2, David Fiedor3, Nikola Krejčová4, Petr Šimáček3, René Wokoun5, František Zich6
1Masaryk University, Faculty of Science, Department of Geography, Brno, Czechia
2University of West Bohemia, Faculty of Economics, Department of Geography, Plzeň, Czechia
3Palacký University Olomouc, Faculty of Science, Department of Geography, Olomouc, Czechia
4University of Economics and Business, Faculty of Business Administration, Department of Management, Praha, Czechia
5University of Finance and Administration, Faculty of Law and Public Administration, Department of Administrative Law and Public Administration, Prague, Czechia
6University of Finance and Administration, Faculty of Economics, Department of Marketing Communication, Prague, Czechia
Received March 2021
Accepted November 2021
References
1. , M. (1992): An analysis of different kinds of marginal systems in a developer country: the case of Italy. Occasional Papers in Geography and Planning, 4, 24–44.
2. , J., ŠIMON, M. (2017): Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 53, 1, 1–26.
3. BRABEC, J. (2002): Perspektivy vývoje periferních oblastí Plzeňského kraje v letech 1991 a 2001. Diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.
4. ČERMÁK, L. (2005): Hodnocení vztahu dopravní dostupnosti a exponovanosti území. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 44–52.
5. ČSÚ (2019a): ČSÚ a územně analytické podklady, https://www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady (30. 12. 2018).
6. ČSÚ (2019b): Veřejná databáze – Tab. 607 Obyvatelstvo s dokončeným vysokoškolským vzděláním podle věku, ekonomické aktivity, oboru vysokoškolského vzdělání a pohlaví, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&sp=A&pvokc=&katalog=30629&pvo=OBCR607A&z=T (30. 10. 2019).
7. ČSÚ (2019c): Veřejná databáze – Pohyb obyvatel – obce vybraného území, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&sp=A&skupId=42&pvokc=&katalog=33155&pvo=DEM06&z=T (15. 9. 2019).
8. ČSÚ (2019d): Veřejná databáze – Průměrný věk a index stáří (časová řada), https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&sp=A&skupId=42&pvokc=&katalog=33155&pvo=DEM06&z=T (20. 9. 2019)
9. DRÁPELA, E. (2011): Marginální oblasti na území ČR a jejich vývoj v prostoru a čase. Centrum dopravního výzkumu, Brno.
10. ESPON (2018): COMPASS – Comparative Analysis of Territorial Governance and Spatial Planning Systems in Europe. ESPON EGTC, Luxembourg, https://www.espon.eu/sites/default/files/attachments/1.%20COMPASS_Final_Report.pdf (15. 8. 2021)
11. ESPON (2020): Územní vzorce a vztahy v České republice. ÚÚR, Brno, http://www.uur.cz/images/6-mezinarodni-spoluprace/ESPON/publikace-espon/2021-01-espon-country-fiche.pdf (30. 8. 2021)
12. , D. (2001): Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie, 106, 1, 36–47.
<https://doi.org/10.37040/geografie2001106010036>
13. FRIEDMANN, J. (1996): Two Centuries of Planning Theory: An Overview. In: Seymour, J. Mandelbaum, L. M., Burchell, R. W. (eds): Explorations in Planning Theory. Centre for Urban Policy Research, New Brunswick, NJ, 10–29.
14. , M. (2008): Priestorová polarizácia spoločnosti s detailným pohľadom na periférne regióny Slovenska. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, 2, 349–369.
<https://doi.org/10.13060/00380288.2008.44.2.06>
15. , M. (2014): Modelovanie proiestorového usporiadania a dichotómie centrum – periféria. Geografie, 119, 4, 384–405.
<https://doi.org/10.37040/geografie2014119040384>
16. , M., KLAPKA, P. (2020): Heterogenita a kontinuita geografického prostoru: příklad funkčních regionů Slovenska. Geografie, 125, 3, 319–342.
<https://doi.org/10.37040/geografie2020125030319>
17. , M. (2000): Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie, 105, 3, 241–254.
<https://doi.org/10.37040/geografie2000105030241>
18. , M. (2003): Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor? Geografie, 108, 3, 173–190.
<https://doi.org/10.37040/geografie2003108030173>
19. , M., MÜLLER, J. (2019): Vývoj geografického rozmístění obyvatelstva v Česku po roce 2000: post-transformační tendence? Geografie, 124, 4, 385–409.
<https://doi.org/10.37040/geografie2019124040385>
20. , T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie, 106, 1, 1–11.
<https://doi.org/10.37040/geografie2001106010001>
21. HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2005): Vybrané teoreticko-metodologické aspekty a trendy geografického výzkumu periferních oblastí. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 6–24.
22. HURBÁNEK, P. (2005): Compactness of the form (shape) of a region versus borderland, periphery and border-periphery o this region. In: International Conference on Issues of Peripheral Areas: Quo Vadis, Periphery? Charles University, Prague.
23. , P., SKÁLA, J. (2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příhraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka. Geografie 115, 2, 223–246.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020223>
24. , V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 115, 2, 207–222.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020207>
25. , V., HAVLÍČEK, T. CHROMÝ, P., MARADA, M. (2006): Research on peripheral regions in Czechia: Theoretical and methodological remarks and basic results. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 48, 89–99.
26. , V. (2001): Příspěvek ke geografickému výzkumu periferních oblastí na mikroregionální úrovni. Geografie, 2001, 106, 1, 26–35.
<https://doi.org/10.37040/geografie2001106010026>
27. JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T. a kol. (2004): České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha.
28. , M., DO CARMO PEROTTO, C. (2020): Regional development trends in West Bohemia with a special focus on peripheral areas. AUC–Geographica, 55, 2, 243–254.
<https://doi.org/10.14712/23361980.2020.18>
29. , M. (2018): The development of peripheral areas: The case of West Pomeranian Voivodeship, Poland. Moravian Geographical Reports, 26, 1, 69–81.
<https://doi.org/10.2478/mgr-2018-0006>
30. , M., CHROMÝ, P. (2020): The institutional thickness of an inner periphery in the crossborder region between Central Bohemia and Eastern Bohemia. Geografie, 125, 4, 423–446.
<https://doi.org/10.37040/geografie2020125040423>
31. KOUTSKÝ, J. (2005): Měnící se postavení původně periferních pohraničních oblastí, případová studie Euroregion Krušnohoří. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 123–129.
32. , J, KRAFT, S. (2011): Periferní oblasti jižních Čech a jejich sociálně populační stabilita. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 2011, 47, 4, 805–830.
<https://doi.org/10.13060/00380288.2011.47.4.08>
33. , J., CHVOJKOVÁ, A. (2020): Back to peripheries based on remoteness. Human capital in the peripheral municipalities of South Bohemia. Journal of Rural Studies, 70, 116–124.
<https://doi.org/10.1016/j.jrurstud.2020.08.045>
34. , J., PODLEŠÁKOVÁ, N. (2021): Lidský a demografický kapitál v periferiích Plzeňského kraje. Geografie, 126, 1, 97–122.
<https://doi.org/10.37040/geografie2021126010097>
35. , Z. (2011): Rozmanité cesty regionální geografie. Geografické rozhledy, 20, 5, 14–18.
36. , M. (2015): Peripheralization: Theoretical Concepts Explaining Socio-Spatial Inequalities. European Planning Studies, 23, 2, 367–378.
<https://doi.org/10.1080/09654313.2013.862518>
37. LANG, T., HENN, S., EHRLICH, K., SGIBNEV, W., eds. (2015): Understanding Geographies of Polarization and Peripheralization: Perspectives from Central and Eastern Europe and Beyond. Palgrave Macmillan UK.
38. LEIMGRUBER, W. (1994): Marginality and marginal regions: problems and definition. In: Chang-Yi, C., Sue-Ching, S., Yin-Yuh, L. (eds.): Marginality and Development Issues in Marginal Regions. Proceedings of Study Group on Development Issues in Marginal Regions, IGU, Taipei, 1–18.
39. LEIMGRUBER, W. (2004): Between Global and Local. Marginality and Marginal Regions in the Context of Globalization and Deregulation. Ashgate, Aldershot.
40. MAJEROVÁ, V., ČMEJREK, J., HEROVÁ, I., MAŘÍKOVÁ, P., PAVLÍKOVÁ, G. (2005): Český venkov 2005 – Rozvoj venkovské společnosti. ČZU, Praha.
41. , T., GRETZINGER, S., HJALTADOTTIR, R.-E., LORENTZEN, A., SHEARMUR, R. (2020): Guest editorial: Innovation in peripheries and borderlands. Journal of Rural Studies, 78, 531–533.
<https://doi.org/10.1016/j.jrurstud.2020.06.030>
42. , M. (2001): Vymezení periferních oblastí Česka a studium jejich znaků pomocí statistické analýzy. Geografie, 106, 1, 12–25.
<https://doi.org/10.37040/geografie2001106010012>
43. , M. (2003): Dopravní infrastruktura a hierarchie středisek v českém pohraničí. Geografie, 108, 2, 130–145.
<https://doi.org/10.37040/geografie2003108020130>
44. MARADA, M., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., PILEČEK, J. (2019): Spatial differentiation of social capital: A case study of peripheral and rural microregions in Czechia. In: Leimgruber W., Chang C. (eds.): Rural areas between regional needs and global challenges. Perspectives on Geographical Marginality. Springer, Cham, 31–51.
45. MAŘÍKOVÁ, P. (2005): Venkov v České republice – teoretické vymezení. In: Majerová, V. a kol.: Český venkov 2005 – Rozvoj venkovské společnosti, PEF ČZU, Praha, 37–57.
46. MATYÁŠ, F., KLÍMA, J., MÜLLER, J., PTÁČEK, P., TOUŠEK, V. (2007): Dopady populačního vývoje pro strategii rozvoje regionů. Závěrečná zpráva projektu MMR. Univerzita Palackého, ÚRS, Olomouc, Praha.
47. MEHRETU, A. et al. (2002): Spatial shifts in production and consupmtion: marginality patterns in the new international division of labour. In: Jussila, H., Majoral, R., Cullen, B. (eds.): Sustainable Development and Geographical Space – Issues of population, environment, globalization and education in marginal regions. Ashgate, Aldershot.
48. Ministerstvo financí ČR (2020): IISSP – MONITOR, https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/informacni-systemy/iissp-monitor (15. 11. 2019).
49. , J. (1989): Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. Územní plánování a urbanismus, 15, 2, 67–72.
50. , J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis, 44, 2, 321–348.
51. , J., NETRDOVÁ, P. (2011): Prostorové vzorce sociálně-ekonomické diferenciace obcí v České republice. Sociologický časopis, 47, 4, 717–744.
52. , R., KOMÁREK, M., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., JANČÁK, V., CHROMÝ, P., BEDNÁŘOVÁ, H. (2019): Typologie mikroregionů Česka. Urbanismus a územní rozvoj, 22, 4, 8–13.
53. , R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, 2, 161–187.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020161>
54. , R. (1959): Commericial policy in the underdeveloped countries. The American Economic Review, Papers and Proceedings, 49, 251–273.
55. REYNAUD, A. (1981): Société, espace and justice. Inegalités régionales et justice socio-spatiale. Puf, Paris.
56. ŘEHÁK, S. (1979): Prostorová struktura obslužného systému hromadné osobní dopravy. Kandidátská dizertační práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Brno.
57. ŘEHÁK, S. (2004): Geografický potenciál pohraničí. In: Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol. (2004): České pohraničí: bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 67–74.
58. SCHMIDT, M. (1998): An integrated systemic approach to marginal regions: from definition to development polices. In: Jussila, H., Leimgruber, W., Majoral, R. (eds.): Perceptions of marginality. Theoretical issues and regional perceptions of marginality in geographical space. Ashgate, Aldershot, 45–66.
59. , P. (2000): Polnohospodárstvo v marginálnych oblastiach Slovenska. Životné prostredie, 34, 1, 15–19.
60. STRMISKA, M. (1999): Centrum, periferie a národotvorný proces, In: Barša, P., Strmiska, M.: Národní stát a etnický konflikt. Politologická perspektiva, CDK, Brno, 173–254.
61. , A., ZAPLETALOVÁ, J. (1998): Jemnice: the role of a small town in the present stage of transformation. Moravian Geographical Report, 6, 32–42.
62. , P. (2012): Lidský a sociální kapitál vnitřních periferií Česka: příklad tří mikroregionů Středočeského kraje. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 64, 4, 357–381.
63. WALLERSTEIN, I. (1979): The capitalist world economy. Maison des Sciences de L’Homme, Paris.
64. WASSENBERG, B., REITEL, B. (2020): Critical dictionary on borders, cross-border cooperation and European integration. Peter Lang, Brussels.
65. ZICH, F. (2008): Občanská reflexe přeshraničních vlivů působících na místní společenství českého pohraničí. In: Zich, F. (ed.): Přeshraniční vlivy působící v českém pohraničí, UJEP, Ústí nad Labem, 12–41.
66. , J., SLACH, O., SOPKULIAK, A. (2017): Typologie českých nemetropolitních regionů z hlediska faktorů, mechanismů a aktérů regionálního rozvoje. Geografie, 122, 3, 281–309.
<https://doi.org/10.37040/geografie2017122030281>
