Geografie 2020, 125, 423-446
https://doi.org/10.37040/geografie2020125040423
The institutional thickness of an inner periphery in the cross-border region between Central Bohemia and Eastern Bohemia
Marek Komárek
, Pavel Chromý
, Pavel Chromý
Charles University, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, Prague, Czechia
Received April 2020
Accepted July 2020
References
1. ABRAMUSZKINOVÁ PAVLÍKOVÁ, E., KUČEROVÁ, E., ŠMÍDOVÁ, M. (2008): Periferie zblízka: studie tří periferních obcí a jejich sousedů. FSV UK, Praha.
2. AMIN, A., THRIFT, A. (1994): Living in the Global. In: Amin, A., Thrift, N. (eds.): Globalization, institutions and regional development in Europe. Oxford University Press, Oxford, 1–22.
3. , J. (2011): Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí – obtížné hledání a měření jejich vlivu. Sociologický časopis, 47, 4, 745–775.
4. BERNARD, J., KOSTELECKÝ, T., ILLNER, M., VOBECKÁ, J. (2011): Samospráva venkovských obcí a místní rozvoj. SLON, Praha.
5. , S., VAN SCHAIK, T. (2005): Differences in social capital between 54 Western European regions. Regional Studies, 39, 8, 1053–1064.
<https://doi.org/10.1080/00343400500328040>
6. , J. (2005): Trends to regional disparities in the Czech Republic in pre-accession period in the European context. Geographica Polonica, 78, 2, 91–106.
7. , J. (2012): Regionální inovační systémy a globální produkční sítě: dvojí optika na zdroje konkurenceschopnosti v současném světě? Geografie, 117, 2, 209–233.
<https://doi.org/10.37040/geografie2012117020209>
8. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. (2011): Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Karolinum, Praha.
9. BURDA, T. (2016): Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. Nakladatelství P3K s. r. o., Praha.
10. , C., PICCIONI, V. (2008): Innovation diffusion and architecture and dynamics of local territorial network. Trames: A Journal of the Humanities & Social Sciences, 12, 2, 215–237.
<https://doi.org/10.3176/tr.2008.2.06>
11. DOSTÁL, P., HAMPL, M. (2002): Regional development in the Czech Republic: specific and general tendencies. In: Domanski, R. (ed.): Cities and regions in enlarging European Union. Polish Academy of Sciences, Warszawa, 129–149.
12. FRIEDMANN, J. (1972): A general theory of polarized development. In: Hansen, N.M. (ed.): Growth centres in regional economic development. Free Press, New York, 82–107.
13. , M. (2004): Innovative milieu and social capital – complementary or redundant concepts of collaboration-based regional development? European Planning Studies, 12, 6, 747–765.
<https://doi.org/10.1080/0965431042000251846>
14. , M. (2007): Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České republice. Sociologický časopis, 43, 5, 889–910.
15. , M., BLAŽEK, J., ŽÍŽALOVÁ, P. (2008): Faktory – mechanizmy – procesy v regionálním vývoji: aplikace konceptu kritického realizmu. Ekonomický časopis, 53, 7, 696–711.
16. , M., DOSTÁL, P., DRBOHLAV, D. (2007): Social and cultural geography in the Czech Republic: under pressures of globalization and post-totalitarian transformation. Social & Cultural Geography, 8, 3, 475–493.
<https://doi.org/10.1080/14649360701489029>
17. , T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie, 106, 1, 1–11.
18. , T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der österreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, 299–316.
19. , N., PINCH, S. (2001): Spatialising knowledge: placing the knowledge community of Motor Sport Valley. Geoforum, 31, 2, 191–208.
<https://doi.org/10.1016/S0016-7185(99)00038-X>
20. HLAVÁČEK, P. (2010): Aktéři a mechanismy regionálního rozvoje na příkladu Ústeckého kraje. Dissertation. PřF UK, Praha.
21. HUDSON, R. (1994): Institutional change, cultural transformation, and economic regeneration: myths and realities from Europe’s old industrial areas. In: Amin, A., Thrift, N. (eds.): Globalization, institutions and regional development in Europe. Oxford University Press, Oxford, 196–216.
22. CHROMÝ, P. (2003): Historical-geographical and cultural-geographical research of the development in border, marginal and peripheral regions in Czechia. In: Kowalczyk, A. (ed.): Theoretical and methodological aspects of geographical space at the turn of the century. Warsaw University, Faculty of Geography and Regional Studies, Warszaw, 187–192.
23. , P., JANČÁK, V., MARADA, M., HAVLÍČEK, T. (2011): Venkov – žitý prostor: regionální diferenciace percepce venkova představiteli venkovských obcí v Česku. Geografie, 116, 1, 23–45.
<https://doi.org/10.37040/geografie2011116010023>
24. , P., SEMIAN, M., KUČERA, Z. (2014): Regionální vědomí a regionální identita v Česku: případová studie Českého ráje. Geografie, 119, 3, 259–277.
<https://doi.org/10.37040/geografie2014119030259>
25. , P., SKÁLA, J. (2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příhraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka. Geografie, 115, 2, 223–246.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020223>
26. , M. (1992): K sociologickým otázkám místní správy. Sociologický časopis, 28, 4, 480–492.
27. ILLNER, M. (1996): K otázce reprezentativnosti místních zastupitelstev. In: Hampl, M. (ed.): Geografické organizace společnosti a transformační procesy v České republice. PřF UK, Praha, 343–351.
28. , L., VAISHAR, A. (2012): Sustainable inner peripheries? A case study of the Olešnice micro-region (Czech Republic). Moravian Geographical Reports 20, 4, 13–25.
29. , V. (2001): Příspěvek ke geografickému výzkumu periferních oblastí na mikroregionální úrovni. Geografie, 106, 1, 26–35.
30. , V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2006): Research on peripheral regions in Czechia: Theorethical and methodological remarks and basic results. AUC–Geographica, 48, 89–99.
31. , V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008): Regional differentiation of selected conditions for the development of human and social capital in Czechia. Geografie, 113, 3, 269–284.
<https://doi.org/10.37040/geografie2008113030269>
32. , V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 115, 2, 207–222.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020207>
33. KOMÁREK, M. (2017): Role měkkých faktorů v rozvoji vnitřní periferie východních Čech. Thesis. PřF UK, Praha.
34. KUČERA, Z., CHROMÝ, P. (2012): Depopulation, resettlement and landscape changes in the peripheries of the Czech borderland. In: Paniagua, A., Bryant, R., Kizos, T. (eds): The Political Ecology of Depopulation: Inequality, Landscape, and People. Rolde Foundation, CEDDAR, Zaragoza, 191–213.
35. , K., KUČEROVÁ, S. (2012): Historical geography of persistence, destruction and creation: The case of rural landscape transformations in Czechiaʼs resettled borderland. Historická geografie 38, 1, 165–184.
36. , Z., KUČEROVÁ KULDOVÁ, S., CHROMÝ, P. (2008): Landscape heritage between areal preservation and areal development – the case of Czechia. Geographia Polonica 81, 2, 5–23.
37. , M. (2015): Peripheralization: Theoretical concepts explaining socio-spatial inequalities. European Planning Studies, 23, 2, 367–378.
<https://doi.org/10.1080/09654313.2013.862518>
38. MAJEROVÁ, V., KOSTELECKÝ, T., SÝKORA, L. et al. (2011): Sociální kapitál a rozvoj regionu. Příklad Kraje Vysočina. Grada Publishing a. s., Praha.
39. , M., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T. (2006): Space polarisation and peripheral regions in Czechia. Europa XXI, 15, 29–34.
40. MARADA, M., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., PILEČEK, J. (2019): Spatial differentiation of social capital: A case study of peripheral and rural microregions in Czechia. In: Leimgruber W., Chang C. (eds): Rural areas between regional needs and global challenges. Perspectives on Geographical Marginality. Springer, Cham, 31–51.
41. , J. (1988): Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. Územní plánování a urbanismus, 15, 67–72.
42. , J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanizmus sociální exkluze. Sociologický časopis, 44, 2, 321–348.
43. , J., NETRDOVÁ, P. (2011): Prostorové vzorce sociálně-ekonomické diferenciace obcí v České republice. Sociologický časopis, 47, 4, 717–744.
44. PERLÍN, R., HUPKOVÁ, M. (2010): Venkovy a venkované. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha.
45. , R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, 2, 161–187.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020161>
46. PILEČEK, J. (2013): Sociální a lidský kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí Česka. Dissertation. PřF UK, Praha.
47. , J., CHROMÝ, P., JANČÁK, V. (2013): Social capital and local socio-economic development: The case of Czech peripheries. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 104, 5, 604–620.
<https://doi.org/10.1111/tesg.12053>
48. , J., JANČÁK, V. (2010): Can social capital be measured? An analysis of territorial differences among the districts of Czechia. Geografie, 115, 1, 78–95.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115010078>
49. , J., JANČÁK, V. (2011): Tehoretical and methodological aspects of the identification and delimitation of peripheral areas. AUC–Geographica, 46, 1, 43–52.
<https://doi.org/10.14712/23361980.2015.41>
50. , G. (2019): Peripheral regions in Lithuania: the results of uneven development. Regional Studies, Regional Science, 6, 1, 70–77.
<https://doi.org/10.1080/21681376.2019.1571437>
51. PUTNAM, R., LEONARDI, R., NANETTI, R.Y. (1993): Making democracy work. Princeton University Press, Princeton, New Jersey.
52. , M. (1998): Assessing “institutional thickness” in the local context: a comparison Cardiff and Sheffield. Evrironment and Planning A, 30, 6, 975–996.
<https://doi.org/10.1068/a300975>
53. , A. (2013): Do institutions matter for regional development? Regional Studies, 47, 7, 1034–1047.
<https://doi.org/10.1080/00343404.2012.748978>
54. , M., CHROMÝ, P., KUČERA, Z. (2016): Name as a regional brand: The case of Local Action Groups in Czechia. Journal of Language and Politics, 15, 6, 768–789.
<https://doi.org/10.1075/jlp.15.6.06sem>
55. , T. (2012): Inner divisions of the Czech Republic. Geographia Polonica 85, 1, 23–31.
<https://doi.org/10.7163/GPol.2012.1.2>
56. SOTARAUTA, M. (2005): Shared leadership and dynamic capabilities in regional development. In: Sagan, I., Halkier, H. (ed.): Regionalism contested: institution, society and governance. Urban and Regional Planning and Development Series, Ashgate, Cornwall.
57. , P. (2008): Prostorová autokorelace – všudypřítomný jev při analýze prostorových dat? Sociologický časopis, 44, 4, 767–787.
58. STACHOVÁ, J., BERNARD, J., ČERMÁK, D. (2009): Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání. Sociologická studie. Sociologický ústav AV ČR, Praha.
59. STOCKMANN, J. (2005): Moravské Kopanice: identita na periferii. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí. PřF UK, Praha.
60. SÝKORA, L, MATOUŠEK, R. (2009): Sociální kapitál a teritorialita sociálních sítí. In: Lipský, Z., Popková, K., Poštolka, V., Šmída, J. (eds.): Geodny Liberec 2008: výroční mezinárodní konference ČGS, sborník příspěvků. TUL, Liberec, 50–56.
61. , M. (2014): The identification of residents with their region and the continuity of sociohistorical development. Moravian Geographical Reports 22, 3, 53–64.
<https://doi.org/10.2478/mgr-2014-0018>
62. , M., ŠIMÁČEK, P. (2013): Vnímání hranic obyvatelstvem regionů s rozdílnou kontinuitou socio-historického vývoje jako dílčí aspekt jejich regionální identity. Geografie, 118, 4, 392–414.
<https://doi.org/10.37040/geografie2013118040392>
63. , A. (2006): Regional periphery: what does it mean? Europa XXI, 15, 7–12.
64. VAJDOVÁ, Z. (2008): Aktéři místního rozvoje regionu Orlicko. Sociologická studie. Sociologický ústav AV ČR, Praha.
65. WOOD, A., VALLER, D. (2004): Governing local and regional economies: institutions, politics and economic development. Ahsgate, Aldershot.
66. WOOLCOCK, M. (2001): Using social capital: getting the social relations right in the theory and practice of economic development. Princeton University Press, Princeton.
67. , E., TRIPPL, M, PLECHERO, M. (2017): Institutional thickness revisited. Economic Geography, 93, 4, 325–345.
<https://doi.org/10.1080/00130095.2017.1331703>
