Geografie 2010, 115, 440-460

https://doi.org/10.37040/geografie2010115040440

Dendrogeomorphological analysis of mass movement dynamics in the Jezeří Chateau area

Jan Burda

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra fyzické geografie a geoekologie, Albertov 6, 128 43 Praha 2, Czechia

Received February 2009
Accepted September 2010

References

1. BRAAM, R. R., WEISS, E. J. J., BURRUOGH, P. A. (1987a): Spatial and teporal analys of mass movement usind dendrogeomorphological. Catena, 14, Braunschweig, s. 573–584. <https://doi.org/10.1016/0341-8162(87)90007-5>
2. BRAAM, R. R., WEISS, E. J. J., BURRUOGH, P. A. (1987b): Dendrogeomorphological analysis of mass movement a technical mote of the research method. Catena, 14, Braunschweig, s. 585–589. <https://doi.org/10.1016/0341-8162(87)90008-7>
3. BODOQUE, J. M., DÍEZ-HERRERO, A., MARTÍN-DOQUE, J. F., RUBIELAS, J. M. (2005): Sheet erosion rates determined by using dendrogeomorphological analysis of exposed tree roots: Two examples from Central Spain. Catena, 64, s. 81–102. <https://doi.org/10.1016/j.catena.2005.08.002>
4. COOK, E. R., KAIRIUKSTIS, L. A. (1993): Methods of Dendrochronology: Applications in the Environmental Science, Internationl Institute for Applied System Analysis, Dotrecht, Netherlands, 394 s.
5. DAŇHELKA, J. (2001): Dendrogeomorfologický výzkum sesuvné lokality u Čeřeniště. Geografie, 106, č. 3, s. 166–177.
6. FANTUCCI, R. (1999): Dendrogeomorphology in Landslide Analysis. In: Casale, R., Margottini, C.: Floods and Landslides: Integrated Risk Assessment. Springer, Risk assessment, s. 69–82.
7. HAAS, K. (1998): Hlavní činnost VÚHU, a. s. Most v oboru hydrogeologie minulého období. In: Valášek, V. a kol.: 45 let Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí v Mostě, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s., Most, s. 102–107.
8. HORÁČEK, M. (1994): Srovnání poznatků o průzkumných důlních dílech mezi Jezerkou a Horním Jiřetínem v Krušných horách. Sborník geologických věd, ŘHIG, 20, s. 45–51.
9. HURNÍK, S. (1982a): Krušnohorský zlom a jeho interpretace. Mineralogie a geologie, 28, č. 4, s. 445.
10. HURNÍK, S. (1982b): Endogenní geologické procesy a rozvoj velkolomů v severočeské hnědouhelné pánvi. Geologický průzkum, č. 5, Praha, s. 129–131.
11. HURNÍK, S. (1969): Příspěvek ke geologické problematice tzv. Komořanského jezera. In: Příroda Mostecko–Litvínovsko. Regionální studie, č. 6, Dialog, Most, s. 5–14.
12. JANDA, M. (2008): Letokruhová chronologie smrku pro východní Krkonoše. Diplomová práce. Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK, Praha, 72 s.
13. KALVODA, J., VILÍMEK, V., ZEMAN, A. (1994): Earth’s surface novements in the hazardous area of Jezeří Castle – Krušné hory mountains. Geojournal, 32, č. 3, s. 247–252. <https://doi.org/10.1007/BF01122116>
14. KLOSS, K. (1994): Stabilita svahu uhelného velkolomu stanovená metodou konečných prvků. Sborník geologických věd, ŘHIG, 20, Praha, s. 39–44.
15. KRÁL, V. (1968): Geomorfologie vrcholové části Krušných hor a problém paroviny. Rozpravy Československé akademie věd, 78, č. 9, s. 42–49.
16. MALKOVSKÝ, M. a kol. (1985): Geologie Severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí. Academia, Praha, 424 s.
17. MAREK, J.: (2006): Jezeří znovu v ohrožení? Geotechnika, část II, č. 1, Praha, 11 s.
18. MAREK, J.: (2005): Jezeří znovu v ohrožení? Geotechnika, část I, č. 4, Praha, 8 s.
19. MAREK, J. (1994): Inženýrskogeologické mapování a geologické poměry v okolí úpatí Krušných hor – Čechy. Sborník geologických věd, ŘHIG, 20, Praha, s. 23–37.
20. MAREK, J. (1983a): Problematika Jezeří v Krušných horách po provedeném inženýrsko- -geologickém průzkumu. Památky a příroda, 8, č. 4, s. 228–237.
21. MAREK, J. (1983b): Inženýrsko-geologický průzkumu stability zámku Jezeří v předpolí uhelného velkolomu. Geologický průzkum, 25, č. 8–9, s. 234–236.
22. MAREK, J. (1980): Štolové převedení Šramnického a Černického potoka v Krušných horách. Geologický průzkum, 22, č. 9, s. 269–271.
23. MAREK, J. (1977): Inženýrskogeologické problémy vyvolané rozšířením uhelných velkolomů k úpatí Krušných hor. Geologický průzkum, č. 6, s. 164–166.
24. McAULIFFE, J. R., SCUDERI, L. A., McFADDEN, L. D. (2006): Tree-ring record of hillslope erosion and valley floor dynamics: Landscape responses to climate variation during the last 400yr in the Colorado Plateau, northeastern Arizona. Elsevier, Global and Planetary Change, 50, s. 184–201. <https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2005.12.003>
25. PICHLER, E. (1998): Svahové sesuvy na lomech. In: Valášek, V. a kol.: 45 let Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí v Mostě. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s., Most, s. 54–64.
26. RYBÁŘ, J., KUDRNA, Z. (1979): Inženýrskogeologický výzkum stabilitních poměrů předpolí velkodolu ČSA. Dílčí zpráva za r. 1979, MS Geofond, GF P029974, Praha, 15 s., 7 příloh.
27. STOFFEL, M. a kol. (2005a): Analyzing rockfall activity (1600–2002) in a protection forest a case study using dendrogeomorphology. Geomorphology, 68, č. 3–4, s. 224–241. <https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2004.11.017>
28. STOFFEL, M. (2005b): Spatio-temporal variations of rockfall activity into forests – results from tree-ring and tree analysis. Disertační práce No. 1480. Katedra geověd – geologie, Univerzity Fribourg, GeoFocus 12, 188 s.
29. STOFFEL, M., PERRET, S. (2006): Reconstructing past rockfall activity with tree rings: Some methodological considerations. Elsevier, Dendrochronologia, 24, s. 1–15. <https://doi.org/10.1016/j.dendro.2006.04.001>
30. STOFFEL, M. (2006): A Review of Studies Dealing with Tree Rings and Rockfall Activity: The Role of Dendrogeomorphology in Natural Hazard Research. Natural Hazards, 39, č. 1, s. 51–70. <https://doi.org/10.1007/s11069-005-2961-z>
31. STOFFEL, M., SCHNEUWLYA, D., BOLLSCHWEILERA, M. (2005a): Analyzing rockfall activity (1600–2002) in a protection forest a case study using dendrogeomorphology. Geomorphology, 68, č. 3–4, s. 224–241. <https://doi.org/10.1016/j.geomorph.2004.11.017>
32. STRUNK, H. (1997): Dating of geomorphological processes using dendrogeomorphological methods. Catena, 31, s. 137–151. <https://doi.org/10.1016/S0341-8162(97)00031-3>
33. ŠKVOR, V. (1975): Geologie české části Krušných hor a Smrčin. Academia, Praha, 119 s.
34. VALEŠ, J. (1998): Řešení stabilitních problémů na jižním úpatí Krušných hor. In: Valášek, V. a kol.: 45 let Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí v Mostě, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a. s., Most, s. 95–100.
35. VÁNĚ, M. (1960): Sutě a sesuvy na úpatí Krušných hor. Mineralogie a geologie, 5, č. 2, s. 174–177.
36. VILÍMEK, V. (1992): Morfostrukturní vývoj reliéfu kateřinohorské klenby v Krušných horách. Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK, Praha, 235 s.
37. ZÁRUBA, Q., MENCL, V. (1987): Sesuvy a zabezpečování svahů. Academia, Praha, 119 s.
38. ZMÍTKO, J. (1983): Fosilní sesuvy při podkrušnohorském výchozu pánve. Hnědé uhlí, 6, Most, s. 12–24.
39. ŽÍŽALA, D., ZVELEBIL, J., VILÍMEK, V. (2010): Using dendrogeomorphology in research on a slope deformation in Běleč, Czech-Moravian Highland (Czech Republic). AUC Geographica, 45, č. 2, s. 79–96.
front cover

ISSN 1212-0014 (Print) ISSN 2571-421X (Online)

Archive