Geografie 2010, 115, 223-246

https://doi.org/10.37040/geografie2010115020223

Cultural-geographical aspects in the development of borderland peripheries: an analysis of selected elements of territorial identity among residents of the Sušicko region

Pavel Chromý, Jan Skála

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Albertov 6, 128 43, Praha 2, Czechia

Received October 2009
Accepted May 2010

References

1. AGNEW, J. (2003): Territoriality and Political Identity in Europe. In: Berezin, M., Schain, M. (eds.): Europe without Borders: Remapping Territory, Citizenship, and Identity in a Transnational Age. Johns Hopkins University Press, Baltimore, s. 219–243.
2. AMIN, A., THRIFT, N. J. eds. (2003): The cultural economy reader. Blackwell, Oxford, 413 s.
3. ANDREOLI, M. (1994): Development and marginalization in Liguria region. In: Chang, Chang-Yi, D. (ed.): Marginality and development issues in marginal regions. National Taiwan University, Taipei, s. 41–61.
4. BARNES, T. J. (2001): Retheorizing economic geography: From the quantitative revolution to the cultural turn. Annals of the Association of American Geographers, 91, s. 546–565. <https://doi.org/10.1111/0004-5608.00258>
5. BARTOŠ, M., KUŠOVÁ, D., TĚŠITEL, J. (1998): Cestovní ruch jako rozvojový faktor marginálních území (na příkladě Šumavy). Životné prostredie, 32, č. 5, s. 246–248.
6. BARTOŠ, M., KUŠOVÁ, D., TĚŠITEL, J. (1999): “Boundary effect” and development of marginal areas. Ekológia, 18, č. 1, s. 47–52.
7. BARTOŠ, M., KUŠOVÁ, D., TĚŠITEL, J. (2007). Amenity migration – driving force for rural development? Agricultural Economics and Rural Development, 4, č. 3–4, s. 57–69.
8. BAUMAN, Z. (1995): Úvahy o postmoderní době. Sociologické nakladatelství (Slon), Praha, 165 s.
9. BEUGESDIJK, S., VAN SCHAIK, T. (2005): Differences in Social Capital Between 54 Western European Regions. Regional Studies, 39, č. 8, s. 1053–1064. <https://doi.org/10.1080/00343400500328040>
10. BIČÍK, I., JELEČEK, L., CHROMÝ, P., KUPKOVÁ, L., ŠEFRNA, L. (2002): Comparison of land use changes in and outside biosphere reserves in Czechia. In: Himiyama, Y., Hwang, M., Ichinose, T. (eds.): Land Use Changes in Comparative Perspective. Chapter 19. Oxford & IBH Publishing, New Delhi, s. 249–258.
11. BLAŽEK, J., CSANK, P. (2007): Nová fáze regionálního rozvoje v ČR? Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, č. 5, s. 945–965.
12. BLAŽEK, J., NETRDOVÁ, P. (2009): Can development axes be identified by socio-economic variables? The case of Czechia. Geografie, 114, č. 4, s. 245–262.
13. BRABEC, J. (2002): Diferenciace periferních území Plzeňského kraje v letech 1991 a 2001. Magisterská práce. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 95 s.
14. COLEMAN, J. S. (1988): Social Capital in the Creation of Human Capital. American Journal of Sociology, 94, Supplement, s. 95–120. <https://doi.org/10.1086/228943>
15. CONRADSON, D., PAWSON, E. (2008): New cultural economies of marginality: revisiting the West Coast, South Island, New Zealand. Journal of Rural Studies, 25, č. 1, s. 77–86. <https://doi.org/10.1016/j.jrurstud.2008.06.002>
16. CULLEN, T. B., PRETES, M. (1998): Perception of marginality in the United States and Canada. In: Jussila, H., Leimburger, W., Majoral, R. (eds.): Perception of marginality, Aldershot, Brookfield USA, s. 183–195.
17. CULLEN, T. B., PRETES, M. (2000): The meaning of marginality: interpretations and perceptions in social science. Social Science Journal, 37, č. 2, s. 215–229. <https://doi.org/10.1016/S0362-3319(00)00056-2>
18. DOKOUPIL, J. MATUŠKOVÁ, A. a kol. (2005): Rozvojový potenciál Plzeňského kraje. Západočeská univerzita v Plzni, Katedra geografie FPE, Plzeň, 198 s.
19. EINSTADT, S. N., GIESEN, B. (1995): Construction of collective identity. Archives de Sociologie, XXXVI, s. 72–84. <https://doi.org/10.1017/S0003975600007116>
20. FIALOVÁ, D. (2001): Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie, 106, č. 1, s. 36–47.
21. FIALOVÁ, D. (2009): Hledisko času při výzkumu rekreačního prostoru. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 53, s. 105–112.
22. GOTTMAN, J. (1980): Confronting Centre and Periphery. In: Gottman, J. (ed.): Centre and Periphery: Spatial Variation in Politics. Sage, Beverly Hills, CA, s. 11–26.
23. GRANATO, J., INGELEHART, R., LEBLANG, D. (1996): The effect of cultural values on economic development: theory, hypotheses, and some empirical tests. American Journal of Political Science, 40, č. 3, s. 607–631. <https://doi.org/10.2307/2111786>
24. HAJDIMICHALIS, C. (2006): Non-economic factors in economic geography and in “New regionalism”: A sympathetic critique. International Journal of Urban and Regional Research, 30, č. 3, s. 690–704. <https://doi.org/10.1111/j.1468-2427.2006.00683.x>
25. HALÁS, M. (2008): Priestorová polarizácia spoločnosti s detailným pohľadom na periférne regióny Slovenska. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 349–369.
26. HAMPL, M. (2003): Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor? Geografie, 108, č. 3, s. 173–190.
27. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 147 s.
28. HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 328 s.
29. HAMPL, M., DOSTÁL, P., DRBOHLAV, D. (2007): Social and cultural geography in the Czech Republic: under pressures of globalization and post-totalitarian transformation. Social & Cultural Geography, 8, č. 3, s. 475–493. <https://doi.org/10.1080/14649360701489029>
30. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha, 256 s.
31. HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie, 106, č. 1, s. 1–11.
32. HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der Österreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, s. 299–316.
33. HAVLÍČEK, T., MARADA, M. (2004): Územní diferenciace v Česku. In: Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol.: České pohraničí bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, s. 103–115.
34. HAVLÍČEK, T., MATUŠKOVÁ, A. (2002): Reflection of stability of population and of labour market through inhabitants in Czech borderland. Acta Universitas Carolinae – Geographica, XXXVII, s. 123–137.
35. HEJNOVÁ, J. (2008): Institucionalizace mikroregionu Východní Krkonoše s důrazem na obec Horní Maršov. Opera Corcontica, 45, s. 179–198.
36. HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. (2009): Kulturní regiony a geografie kultury. Kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Aspi, Praha, 348 s.
37. HOUŽVIČKA, V., NOVOTNÝ, L. eds. (2007): Otisky historie v regionálních identitách obyvatel pohraničí. Sebeidentifikace a vzájemné vnímání Čechů a Němců v přímém sousedství. Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha, 170 s.
38. HUDSON, R. (2004): Conceptualising economies and their geographies: spaces, flows and circuits. Progress in Human Geography, 28, č. 4, s. 447–471. <https://doi.org/10.1191/0309132504ph497oa>
39. HUNTINGTON, S. P. (2001): Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Rybka Publishers, Praha, 448 s.
40. CHRISTIANSEN, T., JORGENSEN, K. E., WIENER, A., eds. (2001): The Social Construction of Europe. Sage Publications Inc., London, 242 s.
41. CHROMÝ, P. (2000): Historickogeografické aspekty vymezování pohraničí a jeho geografické analýzy. Geografie, 105, č. 1, s. 63–76.
42. CHROMÝ, P. (2003a): Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů? In: Jančák, V., Chromý, P., Marada, M. (eds.): Geografie na cestách poznání. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 163–178.
43. CHROMÝ, P. (2003b): Memory of Landscape and Regional Identity: Potential for Regional Development of Peripheral Regions. In: Jeleček, L., Chromý, P., Janů, H., Miškovský, J., Uhlířová, L. (eds.): Dealing with Diversity. Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, Prague, s. 246–256.
44. CHROMÝ, P. (2004): Historickogeografický pohled na české pohraničí. In: Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol.: České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, s. 33–44.
45. CHROMÝ, P., JANŮ, H. (2003): Regional identity, activation of territorial communities and the potential of the development of peripheral regions. Acta Universitatis Carolinae – Geographica, XXXVIII, č. 1, s. 105–117.
46. CHROMÝ, P., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2009): Regional Identity, Contemporary and Historical Regions and the Issue of Relict Borders. The Case of Czechia. Regions and Regionalism, 9, č. 2, s. 9–19.
47. JANČÁK, V. (2001): Příspěvek ke geografickému výzkumu periferních oblastí na mikroregionální úrovni. Geografie, 106, č. 1, s. 26–35.
48. JANČÁK, V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008): Regional Differentiation of Selected Conditions for the Development of Human and Social Capital in Czechia. Geografie, 113, č. 3, s. 269–284.
49. JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 115, č. 2, s. 207–222.
50. JEŘÁBEK, M. (2004): Subjektivní vnímání jako součást komplexního/geografického hodnocení území. In: Balej, M., Anděl, J., Jeřábek, M. a kol.: Východní Krušnohoří – geografické hodnocení periferní oblasti. Acta Universitatis Purkynianae – Studia Geographica, 96, s. 197–197.
51. JEŘÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍČEK, T. a kol. (2004): České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 296 s.
52. JEŽEK, J., DOKOUPIL, J., MATUŠKOVÁ, A. (2005): Strategie rozvoje města Sušice. Středisko pro výzkum regionálního rozvoje, Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň, 34 s.
53. KNEAFSEY, M. (2000): Tourism, Place Identities and Social Relations in the European Rural Periphery. European Urban a Regional Studies, 7, č. 1, s. 35–50. <https://doi.org/10.1177/096977640000700103>
54. KNIGHT, D. B. (1982): Identity and Territory: Geographical perspectives on Nationalism and Regionalism. Annals of the Association of American Geographers, 72, č. 4, s. 514–531. <https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1982.tb01842.x>
55. KOPP, J. (2005): Polarizace vývoje krajiny na periferii Plzeňské aglomerace. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, s. 92–100.
56. KUČERA, Z. (2007): Zanikání sídel v pohraničí Čech po roce 1945 – základní analýza. Historická geografie, 34, s. 317–334.
57. KUČEROVÁ-KULDOVÁ, S. (2008): Contribution to the study of the regional identity reproduction process – the case of the Czech resettled borderland. In: Szabó, P., Hédl, R. (eds.): Human Nature: Studies in Historical Ecology and Environmental History. Institute of Botany of the ASCR, Brno, s. 86–97.
58. KULDOVÁ, S. (2005): Příspěvek ke kulturněgeografickému výzkumu: Možnosti hodnocení kulturních aspektů pomocí statistických metod. Geografie, 110, č. 4, s. 300–314.
59. KULHÁNEK, M. (2010): Regionální identita obyvatel Ostrovska. Diplomová práce. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 91 s. + příl.
60. KUŠOVÁ, D., TĚŠITEL, J., MATĚJKA, K., BARTOŠ, M. (2008): Biosphere reserves – An attempt to form sustainable landscapes. A case study of three biosphere reserves in the Czech Republic. Landscape and Urban Planning, 84, č. 1, s. 38–51. <https://doi.org/10.1016/j.landurbplan.2007.06.006>
61. MACEŠKOVÁ, M., OUŘEDNÍČEK, M., TEMELOVÁ, J. (2009): Socio-spatial Differentiation in the Czech Republic: Implications for Public (Regional) Policy. Ekonomický časopis, 57, č. 7, s. 700–715.
62. MacKINNON, D., CUMBERS, A., CHAPMAN, K. (2002): Learning, innovation and regional development: a critical appraisal of recent debates. Progress in Human Geography, 26, č. 3, s. 293–311. <https://doi.org/10.1191/0309132502ph371ra>
63. MacLEOD, G. (2001): New Regionalism reconsidered: globalization and the remaking of political economic space. International Journal of Urban and Regional Research, 25, č. 4, s. 804–829. <https://doi.org/10.1111/1468-2427.00345>
64. MARADA, M. (2001): Vymezení periferních oblastí Česka a studium jejich znaků pomocí statistické analýzy. Geografie, 106, č. 1, s. 12–24.
65. MARADA, M, CHROMÝ, P. (1999): Contribution to studies on peripheral regions of Czechia. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Comenianae Geographica, Supplementum, 2/I, s. 241–255.
66. MASSEY, D. (1995): Spatial divisions of labour: Social structures and the geography of production. Routledge, New York, 393 s.
67. MOSS, L. A. G. ed. (2006). The Amenity Migrants: Seeking and Sustaining Mountains and their Culture. CABI Publishing, Oxford/Cambridge.
68. MÜLLER, K. B. (2007): Formování pozitivních identit mezi minulostí a budoucností. Příspěvek k projektu evropské identity. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, č. 4, s. 785–807.
69. MUSIL, J. (1988): Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. Územní plánování a urbanismus, XV, č. 2, s. 67–72.
70. MUSIL, J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44, č. 2, s. 321–348.
71. NOVOTNÁ, M. ed. (2005): Problémy periferních oblastí. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 184 s.
72. PASSI, A. (1986): The institutionalization of regions: a theoretical framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia, 164, č. 1, s. 105–146. <https://doi.org/10.11143/9052>
73. PAASI, A. (2002): Region and Place: regional worlds and words. Progress in Human Geography, 28, č. 6, s. 802–811. <https://doi.org/10.1191/0309132502ph404pr>
74. PEET, R. (2000) Culture, imaginary, and rationality in regional economic development. Environment and Planning A, 32, č. 7, s. 1215–1234. <https://doi.org/10.1068/a3250>
75. PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, č. 1, s. 64–77.
76. PILEČEK, J., JANČÁK, V. (2010): Je možné měřit sociální kapitál? Analýza územní diferenciace okresů Česka. Geografie, 115, č. 1, s. 78–95.
77. PLONER, J. (2005): Tourism and the Aesthetization of Backwardness – New Symbolic Orders of Regional Identity in Alpine Austria, The case of the Hohe Tauern National Park. http://www.regional-studies-assoc.ac.uk/events/aalborg05/ploner.pdf (25. 4. 2007).
78. PRŮCHA, J. (2004): Interkulturní psychologie: sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Portál, Praha, 200 s.
79. PUTNAM, R. D. (1993): Making Demokracy Work: civic transitions in modern Italy. Princeton University Press, Princeton, 249 s.
80. RAAGMA, G. (2000a): Regional Identity and Public leaders in regional economic development. Towards the new approach in regional policy: cultural geography theories in explaining economic growth. Institute of Geography, Faculty of Biology and Geography, University of Tartu, Tartu, 361 s.
81. RAAGMA, G. (2000b): Territorial Identity and Public Leaders in Regional Economic Development. Towards the New Approach in Regional Policy: Cultural Geography Theories in Explaining Economic Growth. Dissertationes Geographicae Universitatis Tartuensis, Tartu University Press, Tartu.
82. RAAGMA, G. (2002): Regional Identity in Regional Development and Planning. European Planning Studies, 10, č. 1, s. 55–76. <https://doi.org/10.1080/09654310120099263>
83. RAY, C. (1998): Culture, Intellectual Property and Territorial Rural Development. Sociologia Ruralis, 38, č. 1, s. 3–19. <https://doi.org/10.1111/1467-9523.00060>
84. ROSE, G. (1995): Place and identity: sense of place. In: Massey, D., Jess, P. (eds.): A place in the world? Places, cultures and globalization. Oxford University Press Inc., New York, s. 87–132.
85. SEIDL, T. (2008): Proces integrace margionálního území do regionálního systému – příklad vojenského újezdu Boletice. Diplomová práce. UK v Praze, PřF, KSGRR, Praha, 119 s.
86. SEIDL, T., CHROMÝ, P. (2009): Turismus v alternativních chráněných územích – koncentrovaná exploatace nebo šetrné formy? In: Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu. Gaudeámus, Hradec Králové, s. 50–57.
87. SEIDL, T., CHROMÝ, P. (2010a): Military training area Boletice – The case of marginal region in the Czech regional system. Acta Universitatis Carolinae – Geographica, v tisku.
88. SEIDL, T., CHROMÝ, P. (2010b): Problémy integrace marginálního území do regionálního systému: příklad vojenského újezdu Boletice. Geografie, 115, 1, s. 44–63.
89. SHILS, E. A. (1975): Center and Periphery: Essays in Macrosociology. Chicago University press, Chicago.
90. SCHMIDT, M. H. (1998): An integrated systematic approach to marginal regions: from definition to development policies. In: Jussila, H., Leimburger, W, Majoral, R. (eds.): Perception of marginality. Aldershot, Brookfield USA, s. 45–67.
91. SIWEK, T. (1996): Česko-polská etnická hranice. Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Ostrava, 96 s., 21 map.
92. SIWEK, T. (1999): Příspěvek ke zkoumání etnické hranice. Geografie, 104, č. 1, s. 1–12.
93. SIWEK, T., BOGDOVÁ, K. (2007): České kulturně-historické regiony ve vědomí svých obyvatel. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, č. 4, s. 1039–1053.
94. SIWEK, T., KAŇOK, J. (2000): Vědomí slezské identity v mentální mapě. Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, Ostrava, 98 s., 2 mapy.
95. SKÁLA, J. (2007). Regionální identita periferních území na příkladu obvodu obce s rozšířenou působností Sušice. Diplomová práce. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 119 s. + příl.
96. STOCKMANN, J. (2005): Moravské Kopanice: identita na periferii, In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí. UK v Praze, PřF, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 161–197.
97. TĚŠITEL, J., KUŠOVÁ, D., BARTOŠ, M. (1999): Non-marginal parameters of marginal areas. Ekológia, 18, č. 1, s. 39–46.
98. TĚŠITEL, J., KUŠOVÁ, D., BARTOŠ, M., HANOUSKOVÁ, I. (1999): Approaches to overcoming regional socio-cultural marginality: experiences from the Czech Republic. In: Price, M. (ed.): Global Change in the Mountains. Parthenon Publishing Group, Casterton Hall, Carnforth, s. 111–113.
99. THRIFT, N. (1983): On the determination of social action in space and time. Environment and Planning D: Society and Space, 1, s. 23–57. <https://doi.org/10.1068/d010023>
100. VENCÁLEK, J. (1998): Protisměry územní identity. Olza, Český Těšín, 207 s.
101. WENDT, A. (1992): Anarchy is What States Make of It: The Social Construction of Power Politics. International Organization, 46, č. 2, s. 396–399. <https://doi.org/10.1017/S0020818300027764>
102. YOUNG, C., LEVER, J. (2008): Place promotion, economic location and the consumption of city image. Tijdschrift voor economische en sociale geografie, 88, č. 4, s. 332–341. <https://doi.org/10.1111/j.1467-9663.1997.tb01628.x>
103. ZAVŘEL, J., TZOVAIRIS, P., ANTLOVÁ, J., RŮŽIČKA, J., VALTR, P. (2006): Strategie rozvoje Mikroregionu Šumava – Západ. EUREON, Praha, 224 s.
104. ZICH, F. ed. (2003): Regionální identita obyvatel v pohraničí. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 262 s.
105. ZURRICK, D. N. (1992): Adventure Travel and Sustainable Tourism in the Peripheral Economy of Nepal. Annals of the Association of American Geographers, 82, s. 608–628. <https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1992.tb01720.x>
front cover

ISSN 1212-0014 (Print) ISSN 2571-421X (Online)

Archive