Geografie 2022, 127, 365-390

https://doi.org/10.37040/geografie.2022.011

The historical Sudetenland border and the current socio-spatial differentiation of Czechia: a quantitative look at the long-term impact of institutional changes

Matěj KorčákID, Pavlína NetrdováID

Charles University, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, Prague, Czechia

Received February 2022
Accepted July 2022

References

1. ANSELIN, L. (1995): Local Indicators of Spatial Association – LISA. Geographical Analysis, 27, 93−115. <https://doi.org/10.1111/j.1538-4632.1995.tb00338.x>
2. BERNARD, J. (2012): Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka. Geografie, 117, 1, 72−94. <https://doi.org/10.37040/geografie2012117010072>
3. BERG, L. (2009): Discourse Analysis. In: Kitchin, R., Thrift, N. (eds.): International Encyclopedia of Human Geography. Elsevier Science, Amsterdam, 215−220.
4. BLAŽEK, J., NETRDOVÁ, P. (2009): Can development axes be identified by socio-economic variables? The case of Czechia. Geografie, 114, 4, 245−262. <https://doi.org/10.37040/geografie2009114040245>
5. BLAŽEK, J., NETRDOVÁ, P. (2012): Aktuální tendence lokální diferenciace vybraných socioekonomických jevů v Česku: směřuje vývoj k větší mozaikovitosti prostorového uspořádání? Geografie, 117, 3, 266−288. <https://doi.org/10.37040/geografie2012117030266>
6. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. (2020): Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Karolinum, Praha.
7. BROKLOVÁ, E., FORMÁNEK, O., COMER, J. (1998): Opinions of German Activist Parties in Czechoslovakia 1918−1938. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 6, 2, 187−204.
8. ČERMÁK, D., MIKEŠOVÁ, R., STACHOVÁ, J. (2016): Regional differences in political trust: Comparing the Vysocina and Usti Regions. Communist and Post-Communist Studies, 49, 2, 137−146. <https://doi.org/10.1016/j.postcomstud.2016.04.003>
9. COOPER, A., PERKINS, C. (2012): Borders and status-functions: An institutional approach to the study of borders. European Journal of Social Theory, 15, 1, 55−71. <https://doi.org/10.1177/1368431011423578>
10. COHEN, J. (1988): Statistical Power Analysis for the Behavioral Sciences – Second Edition. Lawrence Erlbaum Associates, New York.
11. DANĚK, P. (2000): Existuje politická kultura českého pohraničí? Geografie, 105, 1, 50−62. <https://doi.org/10.37040/geografie2000105010050>
12. ETZKOWITZ, H., LEYDESDORFF, L. (2000): The dynamics of innovation: from National Systems and ‘‘Mode 2’’ to a Triple Helix of university – industry – government relations. Research Policy, 29, 2, 109−123. <https://doi.org/10.1016/S0048-7333(99)00055-4>
13. FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. (2005): Druhé bydlení v periferních oblastech. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 74−80.
14. GLASSHEIM, E. (2000): National Mythologies and Ethnic Cleansing: The Expulsion of Czechoslovak Germans in 1945. Central European History, 33, 4, 463−486. <https://doi.org/10.1163/156916100746428>
15. GUZI, M., HUBER, P., MIKULA, Š. (2021): The long-term impact of the resettlement of the Sudetenland on residential migration. Journal of Urban Economics, 126, article 103385. <https://doi.org/10.1016/j.jue.2021.103385>
16. HAMPL, M. (2000): Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie, 105, 3, 241−254. <https://doi.org/10.37040/geografie2000105030241>
17. HAMPL, M., BLAŽEK, J., ŽÍŽALOVÁ, P. (2008): Faktory – mechanizmy – procesy v regionálním vývoji: aplikace konceptu kritického realizmu. Ekonomický časopis, 56, 7, 696−711.
18. HENDL, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Portál, Praha.
19. HERINGA, A., BOLT, G., DIJST, M. (2018): Path-dependency in segregation and social networks in the Netherlands. Social & Cultural Geography, 19, 5, 668−690. <https://doi.org/10.1080/14649365.2017.1301541>
20. HIRSCHHAUSEN, B. von (2015): Phantomgrenzen zwischen Erfahrungsraum und Erwartungshorizont. Konzeptionelle Reflexionen an einem empirischen Beispiel. In Hirschhausen, B., Grandits, H., Kraft, C., Müller, D., Serrier, T. (eds.): Phantomgrenzen. Räume und Akteure in der Zeit neu denken. Wallstein Verlag, Göttingen, 84−106.
21. HIRSCHHAUSEN, B. von (2017): The heuristic interest of the concept of “phantom borders” in the understanding of cultural regionalization. L’Espace géographique, 46, 2, 106−125. <https://doi.org/10.3917/eg.462.0106>
22. HOUŽVIČKA, V. (2015): Czechs and Germans, 1848−2004: The Sudeten Q uestion and the Transformation of Central Europe. Karolinum, Praha.
23. CHROMÝ, P. (2000): Historickogeografické aspekty vymezování pohraničí jako součást geografické analýzy. Geografie, 105, 1, 63−67. <https://doi.org/10.37040/geografie2000105010063>
24. CHROMÝ, P. (2004): Historickogeografický pohled na české pohraničí. In: Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol. (eds.), České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 33−44.
25. CHROMÝ, P., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2009): Regional Identity, Contemporary and Historical Regions and the Issue of Relict Borders – The Case of Czechia. Region and regionalism, 9, 2, 9−19.
26. CHROMÝ, P., SKÁLA, J. (2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příhraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka. Geografie, 115, 2, 223−246. <https://doi.org/10.37040/geografie2010115020223>
27. JAŃCZAK, J. (2015): Phantom Borders And Electoral Behavior In Poland Historical Legacies, Political Culture And Their Influence On Contemporary Politics. Erkunde, 69, 2, 125−137. <https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.03>
28. JELEN, L., DOSTÁL, P. (2017): Fantomové hranice – historické podmíněnosti politických a socioekonomických rozhraní současné Ukrajiny. Mezinárodní vztahy, 52, 3, 70−89.
29. KONOPSKI, M. (2021): The role of administrative borders in determining regional identity. The case of Podlasie, Poland. Moravian Geographical Reports, 29, 1, 53−70. <https://doi.org/10.2478/mgr-2021-0005>
30. KORČÁK, M. (2021): Dlouhodobý efekt bývalé sudetoněmecké hranice na objektivní kvalitu života v jejím okolí. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.
31. KOUBA, K. (2007): Prostorová analýza českého stranického systému: Institucionalizace prostorové režimy. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, 5, 1017−1037.
32. KUČERA, Z. (2007): Zanikání sídel v pohraničí Čech po roce 1945 – základní analýza. Historická geografie, 34, 317−334.
33. KUČERA, Z., CHROMÝ, P. (2012): Depopulation, resettlement and landscape changes in the peripheries of the Czech borderland. In: Paniagua, Á., Bryant, R., Kizos, T. (eds.): The Political Ecology of Depopulation: Inequality, Landscape and People. CEDDAR, Zaragoza, 191−213.
34. KUČERA, Z., KUČEROVÁ, S. (2012): Historical geography of persistence, destruction and creation: The case of rural landscape transformations in Czechiaʼs resettled borderland. Historická geografie, 38, 1, 165−184.
35. KREISSLOVÁ, S., JAROŠ, V. (2017): Německá minulost českého pohraničí v historickém vědomí obyvatel Karlovarského kraje. Historická sociologie, 9, 2, 67−83. <https://doi.org/10.14712/23363525.2017.39>
36. LIGAS, A., ŠVEC, K. (2021): Interaktivní mapa: Jak volilo Česko? ČT24, https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/volby-do-snemovny/3383638-interaktivni-mapa-jak-volilo-cesko (1. 2. 2022).
37. LÖWIS, S. von (2015): Phantom Borders in the Political Geography of East Central Europe: An Introduction. Erdkunde, 69, 2, 99−106. <https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.01>
38. MARCUSE, P. (2009): Spatial Justice: Derivative but causal of social injustice. Justicespatiale | spatialjustice, https://www.jssj.org/article/la-justice-spatiale-a-la-fois-resultante-et-causede-linjustice-sociale/ (12. 12. 2020).
39. MAREK, P. (2020): Region coby sociální konstrukt a kritická diskuze Paasiho konceptualizace regionální identity. Geografie, 125, 1, 47−68. <https://doi.org/10.37040/geografie2020125010047>
40. MARTIN, R. (2010): Roepke lecture in economic geography – Rethinking regional path dependence: beyond lock-in to evolution. Economic Geography 86, 1, 1−27. <https://doi.org/10.1111/j.1944-8287.2009.01056.x>
41. MELNYCHUK, A., GNATIUK, O. (2018): Regional identity and the renewal of spatial administrative structures: the case of Podolia, Ukraine. Moravian Geographical Reports, 26, 1, 42−54. <https://doi.org/10.2478/mgr-2018-0004>
42. METZGER, J. (2013): Raising the Regional Leviathan: A Relational-Materialist Conceptualization of Regions-in-Becoming as Publics-in-Stabilization. International Journal of Urban and Regional Research, 37, 4, 1368−1395. <https://doi.org/10.1111/1468-2427.12038>
43. MILLER, D. (2003): Colonizing the Hungarian and German Border Areas during the Czechoslovak Land Reform, 1918−1938. Austrian History Yearbook, 34, 303−317. <https://doi.org/10.1017/S0067237800020531>
44. NEWMAN, D. (2006): The Lines that Continue to Separate Us: Borders in Our “Borderless” World. Progress in Human Geography, 30, 2, 143−161. <https://doi.org/10.1191/0309132506ph599xx>
45. NETRDOVÁ, P., NOSEK, V. (2018): Vývojové pravidelnosti a specifika geografické diferenciace obyvatelstva a jeho struktury na úrovni obcí v Česku v transformačním období. Geografie, 123, 2, 225−251. <https://doi.org/10.37040/geografie2018123020225>
46. OSOBA, P. (2017): Formovánı́ symbolického tvaru regionu a odmı́ tnutı́ názvu Nové Sudety. Geografie, 122, 3, 310−334. <https://doi.org/10.37040/geografie2017122030310>
47. PAASI, A. (1986): The institutionalization of regions: a theoretical framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia, 164, 1, 105−146. <https://doi.org/10.11143/9052>
48. PAASI, A. (1991): Deconstructing regions: notes on the scales of spatial life. Environment and Planning A, 23, 239−256. <https://doi.org/10.1068/a230239>
49. PAASI, A. (2002): Place and region: regional worlds and words. Progress in Human Geography, 26, 6, 802−811. <https://doi.org/10.1191/0309132502ph404pr>
50. PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, 2, 161−187. <https://doi.org/10.37040/geografie2010115020161>
51. PISKORSKI, J. (2004): The Medieval Colonization of Central Europe as a Problem of World History and Historiography. German History, 22, 3, 323−343. <https://doi.org/10.1191/0266355403gh313oa>
52. PRED, A. (1984): Place as historically contingent process: Structuration and the time-geography of becoming places. Annals of the Association of American Geographers, 74, 279−297. <https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1984.tb01453.x>
53. SEMIAN, M. (2016): Region in its complexity: A discussion on constructivist approaches. AUC Geographica, 51, 2, 177−186. <https://doi.org/10.14712/23361980.2016.15>
54. SETON-WATSON, R. W. (1938): The German Minority in Czechoslovakia. Foreign Affairs, 16, 4, 651−666. <https://doi.org/10.2307/20028884>
55. SIMONOVÁ, N., HAMPLOVÁ, D. (2016): Další vzdělávání dospělých v České republice – kdo se ho účastní a s jakými důsledky? Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 52, 1, 3−25.
56. SIWEK, T., BOGDOVÁ, K. (2007): Czech cultural-historical regions in the minds of their inhabitants. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, 4, 1039−1053.
57. SOTARAUTA, M. (2002): Leadership, Power and Influence in Regional Development: A Tentative Typology of Leaders and their Ways of Influencing. In: Sotarauta, M., Brunn, H. (eds.): Nordic Perspectives on Process-Based Regional Development Policy. Nordregio, Stockholm, 185−207.
58. SPURNÁ, P. (2008a): Geograficky vážená regrese: metoda analýzy prostorové nestacionarity geografických jevů. Geografie, 113, 2, 125−139. <https://doi.org/10.37040/geografie2008113020125>
59. SPURNÁ, P. (2008b): Prostorová autokorelace – všudypřítomný jev při analýze prostorových dat? Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44, 4, 767−787.
60. SPURNÝ, M. (2006): Proměny sudetské krajiny. Antikomplex, Praha.
61. ŠERÝ, M. (2014): The identification of residents with their region and the continuity of sociohistorical development. Moravian Geographical Reports, 22, 3, 53−64. <https://doi.org/10.2478/mgr-2014-0018>
62. ŠERÝ, M., KLEMENTOVÁ, V. (2018): The regional identity of the inhabitants of regions which have experienced an interrupted continuity in their socio-historical development. A case study of Czech regions that were resettled after World War II. Geografie, 123, 4, 437−459. <https://doi.org/10.37040/geografie2018123040437>
63. ŠERÝ, M., ŠIMÁČEK, P. (2012): Perception of the historical border between Moravia and Silesia by residents of the Jeseník area as a partial aspekt of their regional identity. Moravian Geographical Reports, 20, 2, 36−46.
64. ŠERÝ, M., ŠIMÁČEK, P. (2013): Vnímání hranic obyvatelstvem regionů s rozdílnou kontinuitou socio-historického vývoje jako dílčí aspekt jejich regionální identity. Geografie, 118, 4, 392−414. <https://doi.org/10.37040/geografie2013118040392>
65. ŠIMON, M. (2015): Measuring phantom borders: the case of Czech/Czechoslovakian electoral geography. Erdkunde, 69, 2, 139−150. <https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.04>
66. ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M., SUSOVÁ, K. (2012): Sociální prostředí, sociální kapitál a sociální klima v suburbiu: případová studie obce Jesenice u Prahy. In Ouředníček, M., Temelová, J. (eds.): Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia, Praha, 179−205.
67. THRIFT, N. (1998): Towards a new New Regional Geography. Berichte zur deutschen Landeskunde, 72, 1, 37−46.
68. TÖDTLING, F., TRIPPL, M. (2005): One size fits all? Towards a differentiated regional innovation policy approach. Research Policy, 34, 1203−1219. <https://doi.org/10.1016/j.respol.2005.01.018>
69. TOPINKA, J. (2005): Zapomenutý kraj: České pohraničí 1948−1960 a takzvaná akce dosídlení. Soudobé dějiny, 52, 3−4, 534–585.
70. WILSON, G. (2014): Community resilience: path dependency, lock-in effects and transitional ruptures. Journal of Environmental Planning and Management, 57, 1, 1−26. <https://doi.org/10.1080/09640568.2012.741519>
71. ZARYCKI, T. (2015): Electoral geography of Poland: between stable spatial structures and their changing interpretations. Erdkunde, 69, 2, 107−124. <https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.02>
72. ZIMMERBAUER, K., PAASI, A. (2013): When old and new regionalism collide: Deinstitutionalization of regions and resistance identity in municipality amalgamations. Journal of Rural Studies, 30, 31−40. <https://doi.org/10.1016/j.jrurstud.2012.11.004>
73. ZIMMERBAUER, K., RIUKULEHTO, S., SUUTARI, T. (2017): Killing the regional leviathan? Deinstitutionalization and stickiness of regions. International Journal of Urban and Regional Research, 41, 4, 676−693. <https://doi.org/10.1111/1468-2427.12547>
front cover

ISSN 1212-0014 (Print) ISSN 2571-421X (Online)

Archive