Geografie 1978, 83, 9-16
Přírodní potenciál dunajské delty a jeho současné a perspektivní využití
Dunajská delta představuje území o celkové rozloze cca 5 000 km2 ležící mezi říčními rameny a ústím do Černého moře spolu s přilehlou lagunovou oblastí zvanou Razelm. Je to geologicky nejmladší část rumunského státního území, území "obojživelné", ležící v úrovni mořské hladiny, která se stále vyvíjí a mění před očima; jediná generace stačí k tomu, aby zaznamenala významné krajinné změny v deltě. Jde o přemísťování dunajských ramen, zanášení starých a vznik nových, zarůstání bažin a říčních jezer vegetací; pobřežní čára se přemísťuje, postupuje či ustupuje, tvoří se nové mořské pláže atd. V žádné jiné oblasti Rumunska nedochází k tak rychlé přírodní přeměně krajiny jako v dunajské delte. K tomu přistupují asi v posledních 60 letech změny antropogenní, jako je budování průplavů, kácení dřevin a různé změny vodního režimu. Delta je typickým biotopem bažinné a vodní vegetace, vegetace přímořských holých slanisek, pískomilné vegetace. Určitou výjimku tvoří tzv. haşmace - reliktní lesíky složené z různých dřevin a hlavně lian, rostoucí na náspech a hrázích u Letei, Caraormanu i jinde. Razelm sestává ze čtyř lagun o velkých plochách, ale malých hloubkách (0,5-1,5 m), jejichž salinita stoupá směrem k jihu a blíže k moři. Současný přírodní potenciál delty tvoří hlavně dva téměř nevyčerpatelné zdroje: rákos a ryby. Žijí zde v optimální biologické rovnováze. Téměř 70 % rumunské produkce sladkovodních ryb pochází z dunajské delty. Dalším pozoruhodným bohatstvím delty je ptactvo, které zde žije va velkém počtu druhů a jedinců. Delta je ideálním místem pro hnízdění i vítanou zastávkou pro tažné druhy severské i jižní a představuje dnes největší "ptačí ráj" v Evropě s hejny pelikánů aj. Pro zachování charakteru této krajiny a všech jejích přírodovědeckých hodnot zde bylo zřízeno chráněné území povahy národního parku s řadou jednotlivých přírodních rezervací: Roşca-Buhaiova, Zatoane-Perişor, Periteşca-Leahova. Současný ekonomický potenciál delty tvoří kromě sklizně rákosu a lovu ryb též zemědělství (v některých pobřežních částech), těžba dřeva z dřevin šířících se podél říčních ramen, říční doprava a cestovní ruch. Ryby zpracovávají konzervárny ve městech Tulcea, Sulina, Sf. Gheorge (jeseteři a kaviár) a Jurilovca. Výzkumný rybářský ústav v Tulcei se zabývá studiem nejvhodnějších způsobů chovu a využití rybného bohatství delty. Rákos, který se začal soustavně sklízet od 50. let tohoto století, se zpracovává na karton a desky z lisovaného rákosu v Tulcei a na celulózu a papír v Chiscani nedaleko Braily. Ze 3 tun rákosu sa vytěží 1 tuna celulózy. Hlavní oblasti sklizně rákosu jsou v ohrazených prostorách u Carasuhatu, Rusky (Rusca), Pardiny, a ve volně zaplavovaném prostoru Matiţa uprostřed delty. Pro pěstování rákosu bylo již vybudováno 250 km hrází a vyhloubeno 800 km kanálů. Dunajská delta je nejvýznamnější oblastí sklizně rákosu v Evropě. Přírodní vývoj delty probíhá ve třech etapách: 1. vodní plocha, 2. mělké jerero, 3. pevná půda; jinými slovy: ryby, rákos, zemědělství. Zásahem člověka může však být tento přirozený proces urychlen nebo naopak zpomalen. Říční doprava je nejvýznamnější na sulinském rameni, které je splavné pro lodi až do 12 000 t. U Braily se koryto stále s pomocí bagrů udržuje na hloubce 7 m. Určité nízko položené a pravidelně zaplavované oblasti na jihu delty (zvané lunca) mohou být po agrotechnických úpravách přeměněny v zemědělskou půdu. Komplex Razelm představuje důležitou zásobárnu brakické vody na jihu a sladké vody na severu (dodávané Dunajem), která bude sloužit k zavlažování zemědělské půdy v severní Dobrudži. Některá výše položená místa, která se pro malou plochu nehodí k zemědělským účelům, budou osázena rychle rostoucími topoly (Populus euamericana), jejichž dřeva sa využije v průmyslu papírenském. Dobré perspektivy má využití dunajské delty z hlediska cestovního ruchu a turistiky, který vyžaduje malé investice a ty jsou rychle amortizovány. Počítá se s vybudováním několika plovoucích hotelů a několika flotil menších vyhlídkových loděk, které by mohly s turisty proplouvat vodními okruhy. Příznivé podmínky má též pobřežní pruh Chituc mezi jezerem Sinoe a mořem. Může poskytnout 25 km pláží se západní expozicí, průzračnou a teplou mořskou vodu, léčivá bahna, vodní sporty na jezeře, lov na některé vodní ptáky, historické památky (antické město Istrii, byzantskou pevnost Heracleu). Písečné pláže jsou též u Suliny a Sf. Gheorge. Rozumnou a integrovanou lidskou činností stane se dunajska delta jedním z krásných a bohatých krajů Rumunska specifického charakteru a příkladem harmonického souladu mezi možnostmi přírody a jejich moudrým využitím a zvelebením.
