Development of socio-spatial polarisation in Czechia References

1. ANSELIN, L. (1995): Local Indicators of Spatial Association – LISA. Geographical Analysis, 27, 2, 93−115. <https://doi.org/10.1111/j.1538-4632.1995.tb00338.x>

2. BERNARD, J., ŠIMON, M. (2017): Vnitřní periferie v Česku: Multidimenzionalita sociálního vyloučení ve venkovských oblastech. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 53, 1, 3−28. <https://doi.org/10.13060/00380288.2017.53.1.299>

3. BERNARD, J., KOSTELECKÝ, T., MIKEŠOVÁ, R., ŠAFR, J., ŠIMON, M., TRLIFAJOVÁ, L., HURRLE, J. (2018): Nic se tady neděje… Životní podmínky na periferním venkově. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha.

4. BLAŽEK, J., NETRDOVÁ, P. (2009): Can Development Axes Be Identified by Socio-economic Variables? The Case of Czechia. Geografie, 114, 4, 245−262. <https://doi.org/10.37040/geografie2009114040245>

5. BLAŽEK, J., NETRDOVÁ, P. (2012): Aktuální tendence lokální diferenciace socioekonomických jevů v Česku: směřuje vývoj k větší mozaikovitosti prostorového uspořádání? Geografie, 117, 266−288. <https://doi.org/10.37040/geografie2012117030266>

6. BURSA, O. (2024): Migrační trajektorie mladých dospělých v pražském zázemí. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 60, 5, 507−530. <https://doi.org/10.13060/csr.2024.006>

7. CALIŃSKI, T., HARABASZ, J. (1974): A dendrite method for cluster analysis. Communications in Statistics, 3, 1, 1−27. <https://doi.org/10.1080/03610927408827101>

8. ČSÚ (2020): Vývoj obyvatelstva České republiky – 2020, Český statistický úřad, https://csu.gov. cz/produkty/vyvoj-obyvatelstva-ceske-republiky-2020 (5. 11. 2024).

9. ČSÚ (2024): Veřejná databáze, Český statistický úřad, https://vdb.czso.cz (5. 11. 2024).

10. DZEIMBOWSKA-KOWALSKA, J., FUNCK, R.H. (1999): Cultural Activities: Source of Competitiveness and Prosperity in Urban Regions. Urban Studies, 36, 8, 1381−1398. <https://doi.org/10.1080/0042098993042>

11. EBDON, D. (1985): Statistics in Geography. Blackwell, Oxford. <https://doi.org/10.1080/0042098993042>

12. ENYEDI, G. (1996): Urbanization under Socialism. In: Andrusz, G., Harloe, M., Szelenyi, I. (eds.): Cities After Socialism: Urban and Regional Change and Conflict in Post‐Socialist Societies. Wiley-Blackwell. <https://doi.org/10.1002/9780470712733.ch4>

13. ESPON ATTREG (2012): Attractiveness of Regions to Migrants and Visitors, https://archive. espon.eu/topics-policy/publications/maps-month/attractiveness-regions-migrants-and-visitors (5. 11. 2024).

14. ESPON DEMIFER (2015): Demographic and migratory flows affecting European regions and cities, https://archive.espon.eu/sites/default/files/attachments/daniel_rauhut_demifer.pdf (5. 11. 2024).

15. ESPON EMPLOY (2017): The Geography of New Employment Dynamics in Europe, https://www.espon.eu/employment (5. 11. 2024).

16. EUROSTAT (2020): Migrant integration statistics – 2020 edition, https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/12278353/KS-06-20-184-EN-N.pdf (5. 11. 2024).

17. FIALOVÁ, K., ŽELINSKÝ, T. (2019): Regional Patterns of Social Differentiation in Visegrád Countries. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 55, 6, 735−789. <https://doi.org/10.13060/00380288.2020.55.6.491>

18. FRANKEN, E., BENTLEY, T., SHAFAEI, A., FARR-WHARTON, B., ONNIS, L., OMARI, M. (2021): Forced Flexibility and Remote Working: Opportunities and Challenges in the New Normal. Journal of Management & Organization, 27, 6, 1131−1149. <https://doi.org/10.1017/jmo.2021.40>

19. FRIEDMANN, J. (1973): A Theory of Polarized Development. In: Friedmann, J. (ed.): Urbanization, Planning, and National Development. CA: Sage, Beverly Hills, 41−67.

20. GEYER, H.S., KONTULY, T. (1993): A Theoretical Foundation for the Concept of Differential Urbanization. International Regional Science Review, 15, 2, 157−177. <https://doi.org/10.1177/016001769301500202>

21. GEYER, H.S., KONTULY, T. (1996): Differential Urbanization: Integrating Spatial Models. Arnold, London.

22. GORZELAK, G. (1996): The Regional Dimension of Transformation in Central Europe. Routledge, London.

23. GORZELAK, G. (2021): Regional Policies in East-Central Europe. In: Fischer M., Nijkamp, P. (eds.): Handbook for Regional Science. Springer, Berlin, Heidelberg. <https://doi.org/10.1007/978-3-662-60723-7_138>

24. GORZELAK, G., SMETKOWSKI, M. (2010): Regional Development Dynamics in Central and Eastern European Countries. In: Gorzelak, G., Bachtler, J., Smetkowski, M.: Regional Development in Central and Eastern Europe: Development Processes and Policy Challenges. Routledge, Oxon.

25. GROSSMANN, K., KABISCH, S. (2011): Empirical Investigations on and in Polish and Czech Inner Cities. In: Haase, A., Steinführer, A., Kabisch, S., Grossmann, K.: Residential Change and Demographic Challenge the Inner City of East Central Europe in the 21st Century. Routledge.

26. HAMPL, M. (2007): Regionální diferenciace současného socioekonomického vývoje v České republice. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 43, 5, 889−910. <https://doi.org/10.13060/00380288.2007.43.5.02>

27. HAMPL, M., MARADA, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie, 120, 3, 397−421. <https://doi.org/10.37040/geografie2015120030397>

28. HAASE, A., WOLFF, M., ŠPAČKOVÁ, P., RADZIMSKI, A. (2018): Reurbanisation in Postsocialist Europe – A Comparative View of Eastern Germany, Poland, and the Czech Republic. Comparative Population Studies, 42. <https://doi.org/10.12765/CPoS-2018-02>

29. HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. (2001): Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie, 106, 1, 1−11. <https://doi.org/10.37040/geografie2001106010001>

30. HEIDER, B. (2019): What drives urban population growth and shrinkage in postsocialist East Germany? Growth and Change, 50, 1460−1486. <https://doi.org/10.1111/grow.12337>

31. HOEKVELD, J.J., BONTJE, M. (2016): Intra‐regional differentiation of population development in Southern‐Limburg, the Netherlands. Tijdschrift vor Economische en Sociale. Geografie, 107, 282−297. <https://doi.org/10.1111/tesg.12149>

32. HORŇÁKOVÁ, M., SÝKORA, L. (2021): From suburbanization to reurbanization? Changing residential mobility flows of families with young children in the Prague Metropolitan Area. Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography, 75, 4, 203−220. <https://doi.org/10.1080/00291951.2021.1970014>

33. JAIN, A.K. (2009): Data Clustering: 50 years beyond K-Means. Pattern Recognition Letters, 31, 8, 651−666. <https://doi.org/10.1016/j.patrec.2009.09.011>

34. JASZ, K. (2010): Poverty and Social Exclusion in the Rural Areas of Hungary. Eastern European Countryside, 16, 157−174. <https://doi.org/10.2478/v10130-010-0008-2>

35. KÄHRIK, A., TEMELOVÁ, J., KADARIK, K., KUBEŠ, J. (2016): What attracts people to inner city areas? The cases of two post-socialist cities in Estonia and the Czech Republic. Urban Studies, 53, 2, 355−372. <https://doi.org/10.1177/0042098014567444>

36. KÁRNÍK, Z. (2000): České země v éře První republiky (1918−1938). Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929). Libri, Praha.

37. KELLER, J. (2010): Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha.

38. KOHOUTEK, J., LOUNEK, V., ŠMÍDOVÁ, M., KOREČKOVÁ, J. (2021): Situace absolventů v podmínkách postmasového vysokoškolského vzdělávání: Stále jen reprodukce elit? Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 57, 1, 47−73. <https://doi.org/10.13060/csr.2021.002>

39. KORBEL, V. (2023): Mapa vzdělávání, PAQ Research, https://www.paqresearch.cz/post/nova-mapa-vzdelavani (5. 11. 2024).

40. KOSTELECKÝ, T., VOBECKÁ, J. (2017): Socio-Spatial Inequalities in the Czech Metropolitan Areas: The Case of Prague Metro. In: Sellers, J.M., Arretche, M., Kübler, D., Razin, E. (eds.): Inequality and Governance in the Metropolis. Palgrave Macmillan UK, London, 221−236. <https://doi.org/10.1057/978-1-137-57378-0_11>

41. KOSTELECKÝ, T., ŠIMON, M. (2016): Spatial Dimension of Post-1989 Transformation in Czechia. In: Lu, P. (ed.): Beyond the transition. Social Change in China and Central-Eastern Europe. Social Sciences Academic Press China, Beijing, 42−60.

42. KRIŠJĀNE, Z., BĒRZIŅŠ, M., KRATOVITŠ, K. (2016): Occupation and ethnicity: Patterns of residential segregation in Riga two decades after socialism. In: Tammaru, T., Marcińczak, S., van Ham, M., Musterd, S. (eds.): Socio-economic segregation in European capital cities. East meets West. Routledge, London, 287−312.

43. KYZLINKOVÁ, R., VEVERKOVÁ, S., VYCHOVÁ, H. (2020): Práce z domova − popis stavu před pandemií a možné konsekvence do nových poměrů organizace práce, FÓRUM sociální politiky, https://www.vupsv.cz/2020/10/21/prace-z-domova-%E2%88%92-popis-stavu-pred-pandemii-a-moznekonsekvence-do-novych-pomeru-organizace-prace (5. 11. 2024).

44. KUREK, S., WÓJTOWICZ, M., GAŁKA, J. (2021): Using Spatial Autocorrelation for identification of demographic patterns of Functional Urban Areas in Poland. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 52, 123−144. <https://doi.org/10.2478/bog-2021-0018>

45. MACHAČKOVÁ, J., MATĚJČEK, J. (2010): Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781−1914. Karolinum, Praha.

46. MAIER, K., FRANKE, D. (2017): Trendy vývoje struktury osídlení v Česku v kontextu polycentrického rozvoje. Urbanismus a územní rozvoj, 5, 6−22.

47. MAIER, K., FRANKE, D. (2015): Trendy prostorové sociálně-ekonomické polarizace v Česku 2001−2011. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 51, 1, 89–123. <https://doi.org/10.13060/00380288.2015.51.1.155>

48. MAIER, K. (1998): Účinnost dosavadních a budoucích nástrojů pro snižování regionálních rozdílů v České republice. Urbanismus a územní rozvoj, 6, 30−34.

49. MARCIŃCZAK, S.Z., SAGAN, I. (2011): The socio-spatial restructuring of Łódź, Poland. Urban Studies, 48, 9, 1789−1809. <https://doi.org/10.1177/0042098010379276>

50. MARSDEN, T., LOWE, P., WHATMORE, S. (1990): Rural Restructuring. Routledge. London.

51. MARTYNOV, V.L., SAZONOVA, I.E. (2023): Population change and the settlement system transformation in Poland, as revealed by the 2021 census. Baltic region, 15, 2, 41−61. <https://doi.org/10.5922/2079-8555-2023-2-3>

52. MONASTIRIOTIS, V. (2011): Regional Growth Dynamics in Central and Eastern Europe, LEQS Paper, 33, London School of Economics and Political Science (LSE), European Institute, London. <https://doi.org/10.2139/ssrn.1802420>

53. MUSIL, J., MÜLLER, J. (2008): Vnitřní periferie v České republice jako mechanismus sociální exkluze. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 44, 2, 321−348. <https://doi.org/10.13060/00380288.2008.44.2.05>

54. MUSIL, J. (2001): Vývoj a plánování měst ve střední Evropě v období komunistických režimů. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 37, 3, 275−296. <https://doi.org/10.13060/00380288.2001.37.3.01>

55. MUSIL, J. (1977): Urbanizace v socialistických zemích. Svoboda, Praha.

56. MYRDAL, G. (1957): Economic Theory and Under-developed Regions. Gerald Duckwords, London.

57. NETRDOVÁ, P., NOSEK, V. (2020): Spatial Dimension of Unemployment: Space-Time Analysis Using Real-Time Accessibility in Czechia. ISPRS International Journal of Geo-Information, 9, 401. <https://doi.org/10.3390/ijgi9060401>

58. OUŘEDNÍČEK, M. (2013): Výzkum suburbanizace v České republice: současné tendence vývoje a možné aplikace. In: Ouředníček, M., Špačková, P., Novák, J. (eds.): Sub urbs: Krajina, sídla a lidé. Academia, Praha.

59. OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVÁ, P., FEŘTROVÁ, M. (2011): Změny sociálního prostředí a kvality života v depopulačních regionech České republiky. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 47, 4, 77−803. <https://doi.org/10.13060/00380288.2011.47.4.07>

60. OUŘEDNÍČEK, M., POSPÍŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P. (2013): Trvale a obvykle bydlící obyvatelstvo: praktické užití statistických dat. Geografické rozhledy, 23, 2, 30−31.

61. OUŘEDNÍČEK, M., POSPIŠILOVÁ, L., ŠPAČKOVÁ, P., KOPECKÁ, Z., NOVÁK, J. (2016): The Velvet and Mild: Socio-spatial Differentiation in Prague after Transition. In: Tammaru, T., Marcińczak, S., van Ham, M, Musterd, S. (eds.): Socio-economic segregation in European capital cities. East meets West. Routledge, London, 261−286.

62. OUŘEDNÍČEK, M., KLSÁK, A., ŠPAČKOVÁ, P. (2019): In between city and village: the development of spatial patterns of Czech suburbanisation 1997−2016. Demografie, 61, 4, 299–308.

63. PENZES, J. (2013): The Dimensions of Peripheral Areas and Their Restructuring in Central Europe. Hungarian Geographical Bulletin, 62, 4, 373−386.

64. PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, 2, 161−187. <https://doi.org/10.37040/geografie2010115020161>

65. PRUDKÝ, L., PABIAN, P., ŠÍMA, K. (2010): České vysoké školství: na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989−2009. Grada Publishing, Praha.

66. RUMPEL, P., SLACH, O., KOUTSKÝ, J. (2008): Měkké faktory regionálního rozvoje. Ostravská universita, Ostrava.

67. SLADKÁ, D., KREIDL, M. (2022): Práce z domova, konflikty mezi prací a rodinou a kvalita partnerství v době pandemie covidu-19. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 58, 4, 373−399. <https://doi.org/10.13060/csr.2022.024>

68. SMETKOWSKI, M., WÓJCIK, P. (2012). Regional Convergence in Central and Eastern European Countries: A Multidimensional Approach. European Planning Studies, 20, 6, 923−939. <https://doi.org/10.1080/09654313.2012.673560>

69. SOKOL, M. (2001): Central and Eastern Europe a Decade after the Fall of State-socialism: Regional Dimensions of Transition Processes. Regional Studies, 35, 7, 645−655. <https://doi.org/10.1080/00343400120075911>

70. SZYMAŃSKA, W., MICHALSKI, T. (2019): Population changes in former voivodeship cities in Poland in the context of suburbanization processes and loss of the administrative function. Environmental & Socio-economic Studies, 7, 3, 66−78. <https://doi.org/10.2478/environ-2019-0018>

71. SRR (2020): Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, Ústav územního rozvoje, https://mmr.gov.cz/cs/microsites/uzemni-dimenze/regionalni-rozvoj/strategie-regionalniho-rozvoje-cr-2021 (5. 11. 2024).

72. STANDING, G. (2011): The Precariat: The New Dangerous Class. Bloomsbury Academic, London. <https://doi.org/10.5040/9781849664554>

73. TEMELOVÁ, J., NOVÁK, J., OUŘEDNÍČEK, M., PULDOVÁ, P. (2011): Housing Estates after Socialism: Various Trajectories and Inner Differentiation. Urban Studies, 48, 9, 1811−1834. <https://doi.org/10.1177/0042098010379279>

74. TIMÁR, J., VÁRADI, M.M. (2001): The Uneven Development of Suburbanization during Transition in Hungary. European Urban and Regional Studies, 8, 4, 349−360. <https://doi.org/10.1177/096977640100800407>

75. VAN DEN BERG, L., DREWETT, R., KLAASSEN, L.H. (1982): A Study of Growth and Decline. Pergamon Press, Oxford.

76. VIDOVIĆOVÁ, L (2020): Recenze. Bernard, J. (ed.): Nic se tady neděje… Životní podmínky na periferním venkově. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 56, 2, 30−50.

77. VIDOVIĆOVÁ, L., GALČANOVÁ, L., PETROVÁ KAFKOVÁ, M., SÝKOROVÁ, D. (2014): Stáří ve městě, město v životě seniorů. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha.

78. WEBBER, R., BURROWS, R. (2018): The predictive postcode: The geodemographic classification of British society. Sage. <https://doi.org/10.4135/9781529714685>

79. ŽENKA, J., SLACH, O. (2018): How do various types of regions attract creative industries? Comparison of metropolitan, old industrial and rural regions in Czechia. Hungarian Geographical Bulletin, 67, 239−257. <https://doi.org/10.15201/hungeobull.67.3.3>

Geografie

Geografie 2025, 130, 35-63

Development of socio-spatial polarisation in Czechia

References

Archive