Geografie 2024, 129, 323-355
https://doi.org/10.37040/geografie.2024.014
Possibilities of reconstruction and documentation of the relict border: the example of the Bohemian-Moravian land boundary
Petr Marek1
, Radim Štampach2, Zbyněk Sviták3, Milan Jeřábek2
, Radim Štampach2, Zbyněk Sviták3, Milan Jeřábek2
1Masaryk University, Faculty of Social Studies, Department of International Relations and European Studies, Brno, Czechia
2Masaryk University, Faculty of Science, Department of Geography, Brno, Czechia
3Masaryk University, Faculty of Arts, Department of Auxiliary Historical Sciences and Archive Studies, Brno, Czechia
Received February 2024
Accepted September 2024
References
1. ANDRÁŠKO, I. (2010): Aká by mala byť Geografia v 21. storočí? Kreatívna! In: Geografie pro život ve 21. století: Sborník příspěvků z XXII. sjezdu České geografické společnosti. Ostravska univerzita v Ostravě, Ostrava, 335−338.
2. BACH, J. (2016): The Berlin Wall after the Berlin Wall: Site into sight. Memory Studies, 9, 1, 48−62.
<https://doi.org/10.1177/1750698015613972>
3. BAKER, F. (1993): The Berlin Wall: production, preservation and consumption of a 20th-century monument. Antiquity, 67, 257, 709−733.
<https://doi.org/10.1017/S0003598X00063742>
4. BURDA, T. (2016): Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. Nakladatelství P3K, Praha.
5. CAFOUREK, P. (1967): Stabilní katastr českých zemí a jeho měřické operáty. Dizertační práce. České vysoké učení technické, Praha.
6. CRAMER, M. (2024): Iron Curtain trail, https://pro.eurovelo.com/download/document/brochure_iron_curtain_trail.pdf (26. 6. 2024).
7. ČADA, V. (2003): Robustní metody tvorby a vedení digitálních katastrálních map v lokalitách sáhových map. Habilitační práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
8. ČADA, V., DUDÁČEK, O. (2018): Project Catastrum Grenzsteine – State of the art in Czechia. In: Ivan, I., Horák, J., Inspektor, T. (eds.): Dynamics in GIscience. Springer, Cham, 47−55.
<https://doi.org/10.1007/978-3-319-61297-3_4>
9. ČEKADA, M. T., BRATOŽ-JEŽEK, B. (2024): Boundary Cave and other land cadastral boundary marks around Socerb Castle and the Rosandra valley. Geodetski vestnik, 68, 1, 11−39.
<https://doi.org/10.15292/geodetski-vestnik.2024.01.11-39>
10. DELANEY, L. (2021): Utilising Lidar survey to locate and evaluate Offa’s Dyke. Offa’s Dyke Journal, 3, 82−107.
<https://doi.org/10.23914/odj.v3i0.314>
11. DOBYSH, M., YATSENKO, B. (2020): Borders, constituency politics, and “our man” voting in electoral geography of Ukraine. Belgeo, 2.
<https://doi.org/10.4000/belgeo.38851>
12. DOSEDLA, M. (2004): Hranečníky na pomezí Čech a Moravy–terénní výzkum a dokumentace úseku Stáj–Rozhraní. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
13. DVOŘÁK, P. (2003): Hranečníky na pomezí Čech a Moravy (úsek mezi Rozhraním a Králickým Sněžníkem). Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
14. FENG, J., LI, Y., WU, P. (2017): Conflicting images of the Great Wall in cultural heritage tourism. Critical Arts, 31, 6, 109−127.
<https://doi.org/10.1080/02560046.2017.1405455>
15. FIEBER, K. D., MILLS, J. P., PEPPA, M. V., HAYNES, I., TURNER, S., TURNER, A., DOUGLAS, M., BRYAN, P. G. (2017): Cultural heritage through time: a case study at Hadrian’s Wall, United Kingdom. The International Archives of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences, XLII-2/W3, 297−302.
<https://doi.org/10.5194/isprs-archivesXLII-2-W3-297-2017>
16. GELBMAN, A., TIMOTHY, D. J. (2010): From hostile boundaries to tourist attractions. Current Issues in Tourism, 13, 3, 239−259.
<https://doi.org/10.1080/13683500903033278>
17. GRABOWSKI, W. (2019): Determinants of voting results in Poland in the 2015 parliamentary elections. Analysis of spatial differences. Communist and Post-Communist Studies, 52, 4, 331−342.
<https://doi.org/10.1016/j.postcomstud.2019.10.006>
18. GURŇÁK, D. (2003): Fenomén stability hraníc v priestore stredovýchodnej a juhovýchodnej Európy. In: Novák, S. (ed.): Geografické aspekty středoevropského prostoru. Masarykova univerzita, Brno, 21−25.
19. , R. (1936): Suggestions on the terminology of political boundaries. Annals of the Association of American Geographers, 26, 1, 56−57.
20. HAVLICK, D. G. (2014): The Iron Curtain trail’s landscapes of memory, meaning, and recovery. Focus on Geography, 57, 3, 126−133.
<https://doi.org/10.1111/foge.12035>
21. HEŘMANOVÁ, E. (2009): Kultura a rozvoj regionů. In: Heřmanová, E., Chromý, P. a kol.: Kulturní regiony a geografie kultury. ASPI, Praha, 181−302.
22. HINGLEY, R. (2011): Living landscape: Reading Hadrian’s Wall. Landscapes, 12, 2, 41−62.
<https://doi.org/10.1179/lan.2011.12.2.41>
23. HINGLEY, R., WITCHER, R., NESBITT, C. (2012): Life of an ancient monument: Hadrian’s Wall in history. Antiquity, 86, 333, 760−771.
<https://doi.org/10.1017/S0003598X00047906>
24. HIRSCHHAUSEN, B. VON (2015): Phantomgrenzen zwischen Erfahrungsraum und Erwartungshorizont. Konzeptionelle Reflexionen an einem empirischen Beispiel. In Hirschhausen, B., Grandits, H., Kraft, C., Müller, D., Serrier, T. (eds.): Phantomgrenzen. Räume und Akteure in der Zeit neu denken. Wallstein Verlag, Göttingen, 84−106.
25. HLEDÍKOVÁ, Z., JANÁK, J., DOBEŠ, J. (2005): Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Nakladatelství Lidové noviny, Praha.
26. HOWARD, P. (2003): Heritage. Management, interpretation, identity. Continuum, London, New York.
<https://doi.org/10.5040/9781350933941>
27. HRUBÝ, P., ALTOVÁ, E., KADLEC, A. (2015): Metodika dokumentace drobných památek. NPÚ, územní pracoviště Ústí nad Labem a Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta, Ústí nad Labem.
28. CHROMÝ, P. (2000): Historickogeografické aspekty vymezování pohraničí jako součást geografické analýzy. Geografie, 105, 1, 63−76.
<https://doi.org/10.37040/geografie2000105010063>
29. JAKUBCOVÁ, L. (2001): Tvorba KM-D v lokalitách sáhových map a ověření přesnosti. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
30. JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 115, 2, 207−222.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020207>
31. JAŃCZAK, J. (2015): Phantom borders and electoral behaviour in Poland. Historical legacies, political culture and their influence on contemporary politics. Erdkunde, 69, 2, 125−137.
<https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.03>
32. , L., RUBÍN, J. (1998): Čechy jako synonymum pojmů Česká republika, Česko, české země, země Koruny české, aneb ztrácejí se nám Morava a české Slezsko. Geografické rozhledy, 7, 4, 100−102.
33. , L., DOSTÁL, P. (2017): Fantomové hranice – historické podmíněnosti politických a socioekonomických rozhraní současné Ukrajiny. Mezinárodní vztahy, 52, 3, 70−89.
34. , M., VOMÁČKA, P. (2017): Lichtenštejnské hraniční kameny na Lanškrounsku a Moravskotřebovku. Východočeský sborník historický, 32, 197−225.
35. JONES, R. J., MCKEAGUE, P. (2011): Mapping the Antonine Wall. Scottish Geographical Journal, 127, 2, 146−162.
<https://doi.org/10.1080/14702541.2011.592073>
36. KÄLLÉN, A. (2019): An introduction. In: Källén, A. (ed.): Heritage and Borders, Kungl. Vitterhetsakademien, Stockholm.
37. KOLÁČEK, J. (2008): Hranice feudálních panství–označování v terénu a jeho stopy v současné krajině. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Olomouc.
38. KOLOSOV, V. (2020): Phantom borders: the role in territorial identity and the impact oPhantom borders: the role in territorial identity and the impact on society society. Belgeo, 2.
<https://doi.org/10.4000/belgeo.38812>
39. KONECKA-SZYDŁOWSKA, B., MAĆKOWIAK, H. (2014): Spatial differences in the level of population and settlement development in Wielkopolskie voivodship. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 24, 93−104.
<https://doi.org/10.2478/bog-2014–0016>
40. , V., DROBÍK, T., HASALOVÁ, J. (2011): Česká geografie ve 21. století: Skutečně pro život? Informace ČGS, 30, 2, 25−29.
41. KORČÁK, M., NETRDOVÁ, P. (2022): Historická hranice Sudet a současná sociálně-prostorová diferenciace Česka: kvantitativní pohled na dlouhodobý dopad institucionálních změn. Geografie, 127, 4, 365−390.
<https://doi.org/10.37040/geografie.2022.011>
42. KOWALSKI, M. (2023): Trwałość przestrzennego zróżnicowania zachowań wyborczych w krajach Europy Środkowo-Wschodniej. Przegląd Geograficzny, 95, 1, 57−83.
<https://doi.org/10.7163/PrzG.2023.1.3>
43. KRÁLOVÁ, V. (2006): Tvorba DKM v lokalitě Lomnička u Plas. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
44. KRUŤOVÁ, Z. (2004): Hranečníky na pomezí Čech a Moravy–terénní výzkum a dokumentace úseku Rakousko–Stáj. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
45. , Z., KUČEROVÁ, S. (2009): Památky jako dědictví minulosti. Geografické rozhledy, 18, 5, 8−9.
46. , J. (1994): Vytyčování hranic na podkladě map bývalého pozemkového katastru v měřítku 1 : 2 880. Geodetický a kartografický obzor, 40/82, 11, 232−233.
47. LIGHT, D. (2000): Gazing on communism: Heritage tourism and postcommunist identities in Germany, Hungary and Romania. Tourism Geographies, 2, 2, 157−176.
<https://doi.org/10.1080/14616680050027879>
48. , S. VON (2015): Phantom Borders in the Political Geography of East Central Europe: An Introduction. Erdkunde, 69, 2, 99−106. https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.01
<https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.01>
49. MAREK, P. (2015): Vnímání reliktní hranice na příkladu severní části česko-moravské zemské hranice. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
50. , P. (2020a): Česko-moravská hranice v symbolech. Geografické rozhledy, 30, 1, 38−41.
51. MAREK, P. (2020b): Transformation of the identity of a region: Theory and the empirical case of the perceptual regions of Bohemia and Moravia, Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 28, 3, 154−169.
<https://doi.org/10.2478/mgr-2020-0012>
52. MAREK, P. (2022a): Transformace regionální identity v Česku: Případová studie částečně deinstitucionalizovaných Čech a Moravy pohledem obyvatel česko-moravského pomezí. Geografie, 127, 3, 271−297.
<https://doi.org/10.37040/geografie.2022.007>
53. , P. (2022b): Využitelnost česko-moravské hranice v turismu. Studia Turistica, 13, 2, 18−26.
54. MAREK, P. (2023): Reproduction of the identity of a region: perceptual regions based on formal and functional regions and their boundaries. Geografiska Annaler: Series B, Human Geography, 105, 1, 79−98.
<https://doi.org/10.1080/04353684.2022.2097113>
55. MAREK, P., SVITÁK, Z., ŠTAMPACH, R., JEŘÁBEK, M. (2023): Dokumentace hraničních znaků na česko-moravské zemské hranici. Masarykova univerzita, Brno, https://is.muni.cz/publication/2278037/cs (17. 9. 2024).
56. MAŠEK, F. (1948): Pozemkový katastr. Soupis, popis a geometrické zobrazení pozemků ČSR. Ministerstvo financí, Praha.
57. MINGHI, J. V. (1963): Boundary studies in political geography. Annals of the Association of American Geographers, 53, 3, 407−428.
<https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1963.tb00457.x>
58. MURZYN-KUPISZ, M., DZIAŁEK, J. (2013): Cultural heritage in building and enhancing social capital. Journal of Cultural Heritage Management and Sustainable Development, 3, 1, 35−54.
<https://doi.org/10.1108/20441261311317392>
59. NESBITT, C., TOLIA-KELLY, D. (2009): Hadrian’s Wall: Embodied archaeologies of the linear monument. Journal of Social Archaeology, 9, 3, 368−390.
<https://doi.org/10.1177/1469605309338428>
60. NETRDOVÁ, P., KORČÁK, M., NOSEK, V. (2024): Measuring and mapping the existence of phantom borders at a local scale: example of Sudetenland in Czechia. Journal of Maps, 20, 1, 2300260.
<https://doi.org/10.1080/17445647.2023.2300260>
61. NEWMAN, D. (2011): Contemporary research agendas in border studies: an overview. In: WastlWalter, D: (ed.): The Ashgate research companion to border studies. Ashgate, Farnham, 33−47.
62. NOVOTNÝ, F. (1897): Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na král. České. Nakladatel Alois Wiesner, Praha.
63. ODUNTAN, G. T. (2017): Legal and evidential implications of emerging satellite imagery of ancient African relict boundaries. Chinese Journal of International Law, 16, 1, 77−108.
<https://doi.org/10.1093/chinesejil/jmx008>
64. OUŘEDNÍČEK, M. a kol. (2013): Metodika vytvoření a využití historických prostorových dat v prostředí GIS: Administrativní hranice okresů v České republice. Verze 2. Univerzita Karlova, Praha.
65. PAASI, A. (2011): A border theory: an unattainable dream or a realistic aim for border scholars? In: Wastl-Walter, D: (ed.): The Ashgate research companion to border studies. Ashgate, Farnham, 11−31.
66. , D., ROIĆ, M. KRIŽANOVIĆ, J., PAAR, R. (2021): Availability of historical cadastral data. Land, 10, 917, 1−20.
<https://doi.org/10.3390/land10090917>
67. ŘEHOŘOVÁ, M. (2002): Databáze pevných bodů v lokalitách sáhových map a její využití pro ověření přesnosti KM-D. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
68. SEMOTANOVÁ, E. (2006): Historická geografie českých zemí. Historický ústav, Praha.
<https://doi.org/10.1177/09213740231171522>
69. SMOLIŃSKA, M. (2023): Visual negotiation of identity and settlement of Poles in the so-called Recovered Territories: East Side Story by Anne Peschken and Marek Pisarsky. Cultural Dynamics, 35, 1−2, 71–87.
<https://doi.org/10.1016/j.annals.2017.03.003>
70. STOFFELEN, A., IOANNIDES, D., VANNESTE, D. (2017): Obstacles to achieving cross-border tourism governance: A multi-scalar approach focusing on the German-Czech borderlands. Annals of Tourism Research, 64, 126−138.
<https://doi.org/10.4324/9780429427817-10>
71. STOFFELEN, A., VANNESTE, D. (2019): Commodification of contested borderscapes for tourism development: Viability, community representation and equity of relic Iron Curtain and Sudetenland heritage tourism landscapes. In Paasi, A., Prokkola, E.-K., Saarinen, J., Zimmerbauer, K. (eds.): Borderless worlds for whom? Ethics, moralities and mobilities. Routledge, London, 139−153.
<https://doi.org/10.1007/978-1-4614-9351-8>
72. STONE, P. G., BROUGH, D. (2014): Managing, using, and interpreting Hadrian’s Wall as World Heritage. Springer, New York.
<https://doi.org/10.1002/jtr.1909>
73. SU, M. M., WALL, G. (2014): Community participation in tourism at a World Heritage Site: Mutianyu Great Wall, Beijing, China. International Journal of Tourism Research, 16, 2, 146−156.
<https://doi.org/10.1080/13683500.2013.823917>
74. SU, M. M., WALL, G. (2015): Community involvement at Great Wall World Heritage sites, Beijing, China. Current Issues in Tourism, 18, 2, 137−157.
<https://doi.org/10.1080/15481603.2023.2196117>
75. SUH, J. W., OUIMET, W. (2023): Mapping stone walls in Northeastern USA using deep learning and LiDAR data. GIScience & Remote Sensing, 60, 1, 2196117.
<https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.04>
76. ŠIMON, M. (2015): Measuring phantom borders: the case of Czech/Czechoslovakian electoral geography. Erdkunde, 69, 2, 139−150.
<https://doi.org/10.7163/PrzG.2023.4.2>
77. ŚLESZYŃSKI, P., SADŁOŃ, W., KOWALSKI, M., ŁYSOŃ, P., ŻUKOWSKI, T., PRAŻMO, Ł. (2023): Rola terytorialnego zakorzenienia historycznego w kształtowaniu praktyk religijnych w parafiach katolickich w Polsce. Przegląd Geograficzny, 95, 4, 369−395.
<https://doi.org/10.4324/9780203214480>
78. TIMOTHY, D. J. (2001): Tourism and political boundaries. Routledge, London, New York.
79. TOPOLOVÁ, M. (1992): Vývoj českomoravské hranice. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
80. URBANCOVÁ, L. (2009): Informační systém pro evidenci hraničních znaků. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
<https://doi.org/10.1159/000213689>
81. VJAČKA, A. (1995): Zaměřování změn v katastrálních mapách. Geodetický a kartografický obzor, 41/83, 11, 242−247.
<https://doi.org/10.1017/slr.2019.93>
82. VON HIRSCHHAUSEN, B. GRANDITS, H., KRAFT, C., MÜLLER, D., SERRIER, T. (2019): Phantom borders in Eastern Europe: A new concept for regional research. Slavic Review, 78, 2, 368−389.
<https://doi.org/10.5194/isprsannals-II-5-W3–329-2015>
83. WALDHÄUSL, P., KÖNIG, H., MANSBERGER, R. (2015): Boundaries and boundary marks–substantive cultural heritage of extensive importance. ISPRS Annals of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences, II-5/W3, 329−334.
<https://doi.org/10.1080/1743873X.2022.2098041>
84. WIĘCKOWSKI, M. (2022a): A cautionary tale for the generations. The reconstruction of the former border-check-points in Poland. Journal of Heritage Tourism, 17, 6, 702−717.
<https://doi.org/10.7163/PrzG.2022.2.5>
85. WIĘCKOWSKI, M. (2022b): Turystyczne wykorzystanie oznaczeń granic w Polsce. Przegląd Geograficzny, 94, 2, 253−271.
<https://doi.org/10.12657/czageo-94–09>
86. WIĘCKOWSKI, M. (2023): Znaczenie rekonstrukcji granic reliktowych na przykładzie granicy pomiędzy monarchią austro-węgierską a Imperium Rosyjskim. Czasopismo Geograficzne, 94, 2, 219−243.
<https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.02>
87. ZARYCKI, T. (2015): Electoral geography of Poland: between stable spatial structures and their changing interpretations. Erdkunde, 69, 2, 107−124.
