Geografie 2024, 129, 323-355
https://doi.org/10.37040/geografie.2024.014
Possibilities of reconstruction and documentation of the relict border: the example of the Bohemian-Moravian land boundary
References
1. ANDRÁŠKO, I. (2010): Aká by mala byť Geografia v 21. storočí? Kreatívna! In: Geografie pro život ve 21. století: Sborník příspěvků z XXII. sjezdu České geografické společnosti. Ostravska univerzita v Ostravě, Ostrava, 335−338.
2. BACH, J. (2016): The Berlin Wall after the Berlin Wall: Site into sight. Memory Studies, 9, 1, 48−62.
<https://doi.org/10.1177/1750698015613972>
3. BAKER, F. (1993): The Berlin Wall: production, preservation and consumption of a 20th-century monument. Antiquity, 67, 257, 709−733.
<https://doi.org/10.1017/S0003598X00063742>
4. BURDA, T. (2016): Historické hranice a proces polarizace prostoru v Česku. Nakladatelství P3K, Praha.
5. CAFOUREK, P. (1967): Stabilní katastr českých zemí a jeho měřické operáty. Dizertační práce. České vysoké učení technické, Praha.
6. CRAMER, M. (2024): Iron Curtain trail, https://pro.eurovelo.com/download/document/brochure_iron_curtain_trail.pdf (26. 6. 2024).
7. ČADA, V. (2003): Robustní metody tvorby a vedení digitálních katastrálních map v lokalitách sáhových map. Habilitační práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
8. ČADA, V., DUDÁČEK, O. (2018): Project Catastrum Grenzsteine – State of the art in Czechia. In: Ivan, I., Horák, J., Inspektor, T. (eds.): Dynamics in GIscience. Springer, Cham, 47−55.
<https://doi.org/10.1007/978-3-319-61297-3_4>
9. ČEKADA, M. T., BRATOŽ-JEŽEK, B. (2024): Boundary Cave and other land cadastral boundary marks around Socerb Castle and the Rosandra valley. Geodetski vestnik, 68, 1, 11−39.
<https://doi.org/10.15292/geodetski-vestnik.2024.01.11-39>
10. DELANEY, L. (2021): Utilising Lidar survey to locate and evaluate Offa’s Dyke. Offa’s Dyke Journal, 3, 82−107.
<https://doi.org/10.23914/odj.v3i0.314>
11. DOBYSH, M., YATSENKO, B. (2020): Borders, constituency politics, and “our man” voting in electoral geography of Ukraine. Belgeo, 2.
<https://doi.org/10.4000/belgeo.38851>
12. DOSEDLA, M. (2004): Hranečníky na pomezí Čech a Moravy–terénní výzkum a dokumentace úseku Stáj–Rozhraní. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
13. DVOŘÁK, P. (2003): Hranečníky na pomezí Čech a Moravy (úsek mezi Rozhraním a Králickým Sněžníkem). Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
14. FENG, J., LI, Y., WU, P. (2017): Conflicting images of the Great Wall in cultural heritage tourism. Critical Arts, 31, 6, 109−127.
<https://doi.org/10.1080/02560046.2017.1405455>
15. FIEBER, K. D., MILLS, J. P., PEPPA, M. V., HAYNES, I., TURNER, S., TURNER, A., DOUGLAS, M., BRYAN, P. G. (2017): Cultural heritage through time: a case study at Hadrian’s Wall, United Kingdom. The International Archives of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences, XLII-2/W3, 297−302.
<https://doi.org/10.5194/isprs-archivesXLII-2-W3-297-2017>
16. GELBMAN, A., TIMOTHY, D. J. (2010): From hostile boundaries to tourist attractions. Current Issues in Tourism, 13, 3, 239−259.
<https://doi.org/10.1080/13683500903033278>
17. GRABOWSKI, W. (2019): Determinants of voting results in Poland in the 2015 parliamentary elections. Analysis of spatial differences. Communist and Post-Communist Studies, 52, 4, 331−342.
<https://doi.org/10.1016/j.postcomstud.2019.10.006>
18. GURŇÁK, D. (2003): Fenomén stability hraníc v priestore stredovýchodnej a juhovýchodnej Európy. In: Novák, S. (ed.): Geografické aspekty středoevropského prostoru. Masarykova univerzita, Brno, 21−25.
19. 1936): Suggestions on the terminology of political boundaries. Annals of the Association of American Geographers, 26, 1, 56−57.
, R. (
20. HAVLICK, D. G. (2014): The Iron Curtain trail’s landscapes of memory, meaning, and recovery. Focus on Geography, 57, 3, 126−133.
<https://doi.org/10.1111/foge.12035>
21. HEŘMANOVÁ, E. (2009): Kultura a rozvoj regionů. In: Heřmanová, E., Chromý, P. a kol.: Kulturní regiony a geografie kultury. ASPI, Praha, 181−302.
22. HINGLEY, R. (2011): Living landscape: Reading Hadrian’s Wall. Landscapes, 12, 2, 41−62.
<https://doi.org/10.1179/lan.2011.12.2.41>
23. HINGLEY, R., WITCHER, R., NESBITT, C. (2012): Life of an ancient monument: Hadrian’s Wall in history. Antiquity, 86, 333, 760−771.
<https://doi.org/10.1017/S0003598X00047906>
24. HIRSCHHAUSEN, B. VON (2015): Phantomgrenzen zwischen Erfahrungsraum und Erwartungshorizont. Konzeptionelle Reflexionen an einem empirischen Beispiel. In Hirschhausen, B., Grandits, H., Kraft, C., Müller, D., Serrier, T. (eds.): Phantomgrenzen. Räume und Akteure in der Zeit neu denken. Wallstein Verlag, Göttingen, 84−106.
25. HLEDÍKOVÁ, Z., JANÁK, J., DOBEŠ, J. (2005): Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Nakladatelství Lidové noviny, Praha.
26. HOWARD, P. (2003): Heritage. Management, interpretation, identity. Continuum, London, New York.
<https://doi.org/10.5040/9781350933941>
27. HRUBÝ, P., ALTOVÁ, E., KADLEC, A. (2015): Metodika dokumentace drobných památek. NPÚ, územní pracoviště Ústí nad Labem a Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta, Ústí nad Labem.
28. CHROMÝ, P. (2000): Historickogeografické aspekty vymezování pohraničí jako součást geografické analýzy. Geografie, 105, 1, 63−76.
<https://doi.org/10.37040/geografie2000105010063>
29. JAKUBCOVÁ, L. (2001): Tvorba KM-D v lokalitách sáhových map a ověření přesnosti. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
30. JANČÁK, V., CHROMÝ, P., MARADA, M., HAVLÍČEK, T., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Sociální kapitál jako faktor rozvoje periferních oblastí: analýza vybraných složek sociálního kapitálu v typově odlišných periferiích Česka. Geografie, 115, 2, 207−222.
<https://doi.org/10.37040/geografie2010115020207>
31. JAŃCZAK, J. (2015): Phantom borders and electoral behaviour in Poland. Historical legacies, political culture and their influence on contemporary politics. Erdkunde, 69, 2, 125−137.
<https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.03>
32. 1998): Čechy jako synonymum pojmů Česká republika, Česko, české země, země Koruny české, aneb ztrácejí se nám Morava a české Slezsko. Geografické rozhledy, 7, 4, 100−102.
, L., RUBÍN, J. (
33. 2017): Fantomové hranice – historické podmíněnosti politických a socioekonomických rozhraní současné Ukrajiny. Mezinárodní vztahy, 52, 3, 70−89.
, L., DOSTÁL, P. (
34. 2017): Lichtenštejnské hraniční kameny na Lanškrounsku a Moravskotřebovku. Východočeský sborník historický, 32, 197−225.
, M., VOMÁČKA, P. (
35. JONES, R. J., MCKEAGUE, P. (2011): Mapping the Antonine Wall. Scottish Geographical Journal, 127, 2, 146−162.
<https://doi.org/10.1080/14702541.2011.592073>
36. KÄLLÉN, A. (2019): An introduction. In: Källén, A. (ed.): Heritage and Borders, Kungl. Vitterhetsakademien, Stockholm.
37. KOLÁČEK, J. (2008): Hranice feudálních panství–označování v terénu a jeho stopy v současné krajině. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta. Olomouc.
38. KOLOSOV, V. (2020): Phantom borders: the role in territorial identity and the impact oPhantom borders: the role in territorial identity and the impact on society society. Belgeo, 2.
<https://doi.org/10.4000/belgeo.38812>
39. KONECKA-SZYDŁOWSKA, B., MAĆKOWIAK, H. (2014): Spatial differences in the level of population and settlement development in Wielkopolskie voivodship. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 24, 93−104.
<https://doi.org/10.2478/bog-2014–0016>
40. 2011): Česká geografie ve 21. století: Skutečně pro život? Informace ČGS, 30, 2, 25−29.
, V., DROBÍK, T., HASALOVÁ, J. (
41. KORČÁK, M., NETRDOVÁ, P. (2022): Historická hranice Sudet a současná sociálně-prostorová diferenciace Česka: kvantitativní pohled na dlouhodobý dopad institucionálních změn. Geografie, 127, 4, 365−390.
<https://doi.org/10.37040/geografie.2022.011>
42. KOWALSKI, M. (2023): Trwałość przestrzennego zróżnicowania zachowań wyborczych w krajach Europy Środkowo-Wschodniej. Przegląd Geograficzny, 95, 1, 57−83.
<https://doi.org/10.7163/PrzG.2023.1.3>
43. KRÁLOVÁ, V. (2006): Tvorba DKM v lokalitě Lomnička u Plas. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
44. KRUŤOVÁ, Z. (2004): Hranečníky na pomezí Čech a Moravy–terénní výzkum a dokumentace úseku Rakousko–Stáj. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
45. 2009): Památky jako dědictví minulosti. Geografické rozhledy, 18, 5, 8−9.
, Z., KUČEROVÁ, S. (
46. 1994): Vytyčování hranic na podkladě map bývalého pozemkového katastru v měřítku 1 : 2 880. Geodetický a kartografický obzor, 40/82, 11, 232−233.
, J. (
47. LIGHT, D. (2000): Gazing on communism: Heritage tourism and postcommunist identities in Germany, Hungary and Romania. Tourism Geographies, 2, 2, 157−176.
<https://doi.org/10.1080/14616680050027879>
48. 2015): Phantom Borders in the Political Geography of East Central Europe: An Introduction. Erdkunde, 69, 2, 99−106. https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.01
< , S. VON (https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.01>
49. MAREK, P. (2015): Vnímání reliktní hranice na příkladu severní části česko-moravské zemské hranice. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
50. 2020a): Česko-moravská hranice v symbolech. Geografické rozhledy, 30, 1, 38−41.
, P. (
51. MAREK, P. (2020b): Transformation of the identity of a region: Theory and the empirical case of the perceptual regions of Bohemia and Moravia, Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 28, 3, 154−169.
<https://doi.org/10.2478/mgr-2020-0012>
52. MAREK, P. (2022a): Transformace regionální identity v Česku: Případová studie částečně deinstitucionalizovaných Čech a Moravy pohledem obyvatel česko-moravského pomezí. Geografie, 127, 3, 271−297.
<https://doi.org/10.37040/geografie.2022.007>
53. 2022b): Využitelnost česko-moravské hranice v turismu. Studia Turistica, 13, 2, 18−26.
, P. (
54. MAREK, P. (2023): Reproduction of the identity of a region: perceptual regions based on formal and functional regions and their boundaries. Geografiska Annaler: Series B, Human Geography, 105, 1, 79−98.
<https://doi.org/10.1080/04353684.2022.2097113>
55. MAREK, P., SVITÁK, Z., ŠTAMPACH, R., JEŘÁBEK, M. (2023): Dokumentace hraničních znaků na česko-moravské zemské hranici. Masarykova univerzita, Brno, https://is.muni.cz/publication/2278037/cs (17. 9. 2024).
56. MAŠEK, F. (1948): Pozemkový katastr. Soupis, popis a geometrické zobrazení pozemků ČSR. Ministerstvo financí, Praha.
57. MINGHI, J. V. (1963): Boundary studies in political geography. Annals of the Association of American Geographers, 53, 3, 407−428.
<https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1963.tb00457.x>
58. MURZYN-KUPISZ, M., DZIAŁEK, J. (2013): Cultural heritage in building and enhancing social capital. Journal of Cultural Heritage Management and Sustainable Development, 3, 1, 35−54.
<https://doi.org/10.1108/20441261311317392>
59. NESBITT, C., TOLIA-KELLY, D. (2009): Hadrian’s Wall: Embodied archaeologies of the linear monument. Journal of Social Archaeology, 9, 3, 368−390.
<https://doi.org/10.1177/1469605309338428>
60. NETRDOVÁ, P., KORČÁK, M., NOSEK, V. (2024): Measuring and mapping the existence of phantom borders at a local scale: example of Sudetenland in Czechia. Journal of Maps, 20, 1, 2300260.
<https://doi.org/10.1080/17445647.2023.2300260>
61. NEWMAN, D. (2011): Contemporary research agendas in border studies: an overview. In: WastlWalter, D: (ed.): The Ashgate research companion to border studies. Ashgate, Farnham, 33−47.
62. NOVOTNÝ, F. (1897): Nauka o rakouském katastru a o knihách pozemkových se zvláštním zřetelem na král. České. Nakladatel Alois Wiesner, Praha.
63. ODUNTAN, G. T. (2017): Legal and evidential implications of emerging satellite imagery of ancient African relict boundaries. Chinese Journal of International Law, 16, 1, 77−108.
<https://doi.org/10.1093/chinesejil/jmx008>
64. OUŘEDNÍČEK, M. a kol. (2013): Metodika vytvoření a využití historických prostorových dat v prostředí GIS: Administrativní hranice okresů v České republice. Verze 2. Univerzita Karlova, Praha.
65. PAASI, A. (2011): A border theory: an unattainable dream or a realistic aim for border scholars? In: Wastl-Walter, D: (ed.): The Ashgate research companion to border studies. Ashgate, Farnham, 11−31.
66. 2021): Availability of historical cadastral data. Land, 10, 917, 1−20.
< , D., ROIĆ, M. KRIŽANOVIĆ, J., PAAR, R. (https://doi.org/10.3390/land10090917>
67. ŘEHOŘOVÁ, M. (2002): Databáze pevných bodů v lokalitách sáhových map a její využití pro ověření přesnosti KM-D. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
68. SEMOTANOVÁ, E. (2006): Historická geografie českých zemí. Historický ústav, Praha.
<https://doi.org/10.1177/09213740231171522>
69. SMOLIŃSKA, M. (2023): Visual negotiation of identity and settlement of Poles in the so-called Recovered Territories: East Side Story by Anne Peschken and Marek Pisarsky. Cultural Dynamics, 35, 1−2, 71–87.
<https://doi.org/10.1016/j.annals.2017.03.003>
70. STOFFELEN, A., IOANNIDES, D., VANNESTE, D. (2017): Obstacles to achieving cross-border tourism governance: A multi-scalar approach focusing on the German-Czech borderlands. Annals of Tourism Research, 64, 126−138.
<https://doi.org/10.4324/9780429427817-10>
71. STOFFELEN, A., VANNESTE, D. (2019): Commodification of contested borderscapes for tourism development: Viability, community representation and equity of relic Iron Curtain and Sudetenland heritage tourism landscapes. In Paasi, A., Prokkola, E.-K., Saarinen, J., Zimmerbauer, K. (eds.): Borderless worlds for whom? Ethics, moralities and mobilities. Routledge, London, 139−153.
<https://doi.org/10.1007/978-1-4614-9351-8>
72. STONE, P. G., BROUGH, D. (2014): Managing, using, and interpreting Hadrian’s Wall as World Heritage. Springer, New York.
<https://doi.org/10.1002/jtr.1909>
73. SU, M. M., WALL, G. (2014): Community participation in tourism at a World Heritage Site: Mutianyu Great Wall, Beijing, China. International Journal of Tourism Research, 16, 2, 146−156.
<https://doi.org/10.1080/13683500.2013.823917>
74. SU, M. M., WALL, G. (2015): Community involvement at Great Wall World Heritage sites, Beijing, China. Current Issues in Tourism, 18, 2, 137−157.
<https://doi.org/10.1080/15481603.2023.2196117>
75. SUH, J. W., OUIMET, W. (2023): Mapping stone walls in Northeastern USA using deep learning and LiDAR data. GIScience & Remote Sensing, 60, 1, 2196117.
<https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.04>
76. ŠIMON, M. (2015): Measuring phantom borders: the case of Czech/Czechoslovakian electoral geography. Erdkunde, 69, 2, 139−150.
<https://doi.org/10.7163/PrzG.2023.4.2>
77. ŚLESZYŃSKI, P., SADŁOŃ, W., KOWALSKI, M., ŁYSOŃ, P., ŻUKOWSKI, T., PRAŻMO, Ł. (2023): Rola terytorialnego zakorzenienia historycznego w kształtowaniu praktyk religijnych w parafiach katolickich w Polsce. Przegląd Geograficzny, 95, 4, 369−395.
<https://doi.org/10.4324/9780203214480>
78. TIMOTHY, D. J. (2001): Tourism and political boundaries. Routledge, London, New York.
79. TOPOLOVÁ, M. (1992): Vývoj českomoravské hranice. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.
80. URBANCOVÁ, L. (2009): Informační systém pro evidenci hraničních znaků. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Plzeň.
<https://doi.org/10.1159/000213689>
81. VJAČKA, A. (1995): Zaměřování změn v katastrálních mapách. Geodetický a kartografický obzor, 41/83, 11, 242−247.
<https://doi.org/10.1017/slr.2019.93>
82. VON HIRSCHHAUSEN, B. GRANDITS, H., KRAFT, C., MÜLLER, D., SERRIER, T. (2019): Phantom borders in Eastern Europe: A new concept for regional research. Slavic Review, 78, 2, 368−389.
<https://doi.org/10.5194/isprsannals-II-5-W3–329-2015>
83. WALDHÄUSL, P., KÖNIG, H., MANSBERGER, R. (2015): Boundaries and boundary marks–substantive cultural heritage of extensive importance. ISPRS Annals of the Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences, II-5/W3, 329−334.
<https://doi.org/10.1080/1743873X.2022.2098041>
84. WIĘCKOWSKI, M. (2022a): A cautionary tale for the generations. The reconstruction of the former border-check-points in Poland. Journal of Heritage Tourism, 17, 6, 702−717.
<https://doi.org/10.7163/PrzG.2022.2.5>
85. WIĘCKOWSKI, M. (2022b): Turystyczne wykorzystanie oznaczeń granic w Polsce. Przegląd Geograficzny, 94, 2, 253−271.
<https://doi.org/10.12657/czageo-94–09>
86. WIĘCKOWSKI, M. (2023): Znaczenie rekonstrukcji granic reliktowych na przykładzie granicy pomiędzy monarchią austro-węgierską a Imperium Rosyjskim. Czasopismo Geograficzne, 94, 2, 219−243.
<https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.02>
87. ZARYCKI, T. (2015): Electoral geography of Poland: between stable spatial structures and their changing interpretations. Erdkunde, 69, 2, 107−124.