Geografie 2022, 127, 365-390
https://doi.org/10.37040/geografie.2022.011
The historical Sudetenland border and the current socio-spatial differentiation of Czechia: a quantitative look at the long-term impact of institutional changes
References
1. 1995): Local Indicators of Spatial Association – LISA. Geographical Analysis, 27, 93−115.
< , L. (https://doi.org/10.1111/j.1538-4632.1995.tb00338.x>
2. 2012): Prostorové vzorce rozvinutosti venkovských obcí Česka. Geografie, 117, 1, 72−94.
< , J. (https://doi.org/10.37040/geografie2012117010072>
3. BERG, L. (2009): Discourse Analysis. In: Kitchin, R., Thrift, N. (eds.): International Encyclopedia of Human Geography. Elsevier Science, Amsterdam, 215−220.
4. 2009): Can development axes be identified by socio-economic variables? The case of Czechia. Geografie, 114, 4, 245−262.
< , J., NETRDOVÁ, P. (https://doi.org/10.37040/geografie2009114040245>
5. 2012): Aktuální tendence lokální diferenciace vybraných socioekonomických jevů v Česku: směřuje vývoj k větší mozaikovitosti prostorového uspořádání? Geografie, 117, 3, 266−288.
< , J., NETRDOVÁ, P. (https://doi.org/10.37040/geografie2012117030266>
6. BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. (2020): Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Karolinum, Praha.
7. 1998): Opinions of German Activist Parties in Czechoslovakia 1918−1938. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 6, 2, 187−204.
, E., FORMÁNEK, O., COMER, J. (
8. 2016): Regional differences in political trust: Comparing the Vysocina and Usti Regions. Communist and Post-Communist Studies, 49, 2, 137−146.
< , D., MIKEŠOVÁ, R., STACHOVÁ, J. (https://doi.org/10.1016/j.postcomstud.2016.04.003>
9. 2012): Borders and status-functions: An institutional approach to the study of borders. European Journal of Social Theory, 15, 1, 55−71.
< , A., PERKINS, C. (https://doi.org/10.1177/1368431011423578>
10. COHEN, J. (1988): Statistical Power Analysis for the Behavioral Sciences – Second Edition. Lawrence Erlbaum Associates, New York.
11. 2000): Existuje politická kultura českého pohraničí? Geografie, 105, 1, 50−62.
< , P. (https://doi.org/10.37040/geografie2000105010050>
12. 2000): The dynamics of innovation: from National Systems and ‘‘Mode 2’’ to a Triple Helix of university – industry – government relations. Research Policy, 29, 2, 109−123.
< , H., LEYDESDORFF, L. (https://doi.org/10.1016/S0048-7333(99)00055-4>
13. FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. (2005): Druhé bydlení v periferních oblastech. In: Novotná, M. (ed.): Problémy periferních oblastí. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 74−80.
14. 2000): National Mythologies and Ethnic Cleansing: The Expulsion of Czechoslovak Germans in 1945. Central European History, 33, 4, 463−486.
< , E. (https://doi.org/10.1163/156916100746428>
15. 2021): The long-term impact of the resettlement of the Sudetenland on residential migration. Journal of Urban Economics, 126, article 103385.
< , M., HUBER, P., MIKULA, Š. (https://doi.org/10.1016/j.jue.2021.103385>
16. 2000): Pohraniční regiony České republiky: současné tendence rozvojové diferenciace. Geografie, 105, 3, 241−254.
< , M. (https://doi.org/10.37040/geografie2000105030241>
17. 2008): Faktory – mechanizmy – procesy v regionálním vývoji: aplikace konceptu kritického realizmu. Ekonomický časopis, 56, 7, 696−711.
, M., BLAŽEK, J., ŽÍŽALOVÁ, P. (
18. HENDL, J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Portál, Praha.
19. 2018): Path-dependency in segregation and social networks in the Netherlands. Social & Cultural Geography, 19, 5, 668−690.
< , A., BOLT, G., DIJST, M. (https://doi.org/10.1080/14649365.2017.1301541>
20. HIRSCHHAUSEN, B. von (2015): Phantomgrenzen zwischen Erfahrungsraum und Erwartungshorizont. Konzeptionelle Reflexionen an einem empirischen Beispiel. In Hirschhausen, B., Grandits, H., Kraft, C., Müller, D., Serrier, T. (eds.): Phantomgrenzen. Räume und Akteure in der Zeit neu denken. Wallstein Verlag, Göttingen, 84−106.
21. 2017): The heuristic interest of the concept of “phantom borders” in the understanding of cultural regionalization. L’Espace géographique, 46, 2, 106−125.
< , B. von (https://doi.org/10.3917/eg.462.0106>
22. HOUŽVIČKA, V. (2015): Czechs and Germans, 1848−2004: The Sudeten Q uestion and the Transformation of Central Europe. Karolinum, Praha.
23. 2000): Historickogeografické aspekty vymezování pohraničí jako součást geografické analýzy. Geografie, 105, 1, 63−67.
< , P. (https://doi.org/10.37040/geografie2000105010063>
24. CHROMÝ, P. (2004): Historickogeografický pohled na české pohraničí. In: Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol. (eds.), České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 33−44.
25. 2009): Regional Identity, Contemporary and Historical Regions and the Issue of Relict Borders – The Case of Czechia. Region and regionalism, 9, 2, 9−19.
, P., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (
26. 2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příhraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka. Geografie, 115, 2, 223−246.
< , P., SKÁLA, J. (https://doi.org/10.37040/geografie2010115020223>
27. 2015): Phantom Borders And Electoral Behavior In Poland Historical Legacies, Political Culture And Their Influence On Contemporary Politics. Erkunde, 69, 2, 125−137.
< , J. (https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.03>
28. 2017): Fantomové hranice – historické podmíněnosti politických a socioekonomických rozhraní současné Ukrajiny. Mezinárodní vztahy, 52, 3, 70−89.
, L., DOSTÁL, P. (
29. 2021): The role of administrative borders in determining regional identity. The case of Podlasie, Poland. Moravian Geographical Reports, 29, 1, 53−70.
< , M. (https://doi.org/10.2478/mgr-2021-0005>
30. KORČÁK, M. (2021): Dlouhodobý efekt bývalé sudetoněmecké hranice na objektivní kvalitu života v jejím okolí. Bakalářská práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.
31. 2007): Prostorová analýza českého stranického systému: Institucionalizace prostorové režimy. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, 5, 1017−1037.
, K. (
32. 2007): Zanikání sídel v pohraničí Čech po roce 1945 – základní analýza. Historická geografie, 34, 317−334.
, Z. (
33. KUČERA, Z., CHROMÝ, P. (2012): Depopulation, resettlement and landscape changes in the peripheries of the Czech borderland. In: Paniagua, Á., Bryant, R., Kizos, T. (eds.): The Political Ecology of Depopulation: Inequality, Landscape and People. CEDDAR, Zaragoza, 191−213.
34. 2012): Historical geography of persistence, destruction and creation: The case of rural landscape transformations in Czechiaʼs resettled borderland. Historická geografie, 38, 1, 165−184.
, Z., KUČEROVÁ, S. (
35. 2017): Německá minulost českého pohraničí v historickém vědomí obyvatel Karlovarského kraje. Historická sociologie, 9, 2, 67−83.
< , S., JAROŠ, V. (https://doi.org/10.14712/23363525.2017.39>
36. LIGAS, A., ŠVEC, K. (2021): Interaktivní mapa: Jak volilo Česko? ČT24, https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/volby-do-snemovny/3383638-interaktivni-mapa-jak-volilo-cesko (1. 2. 2022).
37. 2015): Phantom Borders in the Political Geography of East Central Europe: An Introduction. Erdkunde, 69, 2, 99−106.
< , S. von (https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.01>
38. MARCUSE, P. (2009): Spatial Justice: Derivative but causal of social injustice. Justicespatiale | spatialjustice, https://www.jssj.org/article/la-justice-spatiale-a-la-fois-resultante-et-causede-linjustice-sociale/ (12. 12. 2020).
39. 2020): Region coby sociální konstrukt a kritická diskuze Paasiho konceptualizace regionální identity. Geografie, 125, 1, 47−68.
< , P. (https://doi.org/10.37040/geografie2020125010047>
40. 2010): Roepke lecture in economic geography – Rethinking regional path dependence: beyond lock-in to evolution. Economic Geography 86, 1, 1−27.
< , R. (https://doi.org/10.1111/j.1944-8287.2009.01056.x>
41. 2018): Regional identity and the renewal of spatial administrative structures: the case of Podolia, Ukraine. Moravian Geographical Reports, 26, 1, 42−54.
< , A., GNATIUK, O. (https://doi.org/10.2478/mgr-2018-0004>
42. 2013): Raising the Regional Leviathan: A Relational-Materialist Conceptualization of Regions-in-Becoming as Publics-in-Stabilization. International Journal of Urban and Regional Research, 37, 4, 1368−1395.
< , J. (https://doi.org/10.1111/1468-2427.12038>
43. 2003): Colonizing the Hungarian and German Border Areas during the Czechoslovak Land Reform, 1918−1938. Austrian History Yearbook, 34, 303−317.
< , D. (https://doi.org/10.1017/S0067237800020531>
44. 2006): The Lines that Continue to Separate Us: Borders in Our “Borderless” World. Progress in Human Geography, 30, 2, 143−161.
< , D. (https://doi.org/10.1191/0309132506ph599xx>
45. 2018): Vývojové pravidelnosti a specifika geografické diferenciace obyvatelstva a jeho struktury na úrovni obcí v Česku v transformačním období. Geografie, 123, 2, 225−251.
< , P., NOSEK, V. (https://doi.org/10.37040/geografie2018123020225>
46. 2017): Formovánı́ symbolického tvaru regionu a odmı́ tnutı́ názvu Nové Sudety. Geografie, 122, 3, 310−334.
< , P. (https://doi.org/10.37040/geografie2017122030310>
47. 1986): The institutionalization of regions: a theoretical framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia, 164, 1, 105−146.
< , A. (https://doi.org/10.11143/9052>
48. 1991): Deconstructing regions: notes on the scales of spatial life. Environment and Planning A, 23, 239−256.
< , A. (https://doi.org/10.1068/a230239>
49. 2002): Place and region: regional worlds and words. Progress in Human Geography, 26, 6, 802−811.
< , A. (https://doi.org/10.1191/0309132502ph404pr>
50. 2010): Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie, 115, 2, 161−187.
< , R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. (https://doi.org/10.37040/geografie2010115020161>
51. 2004): The Medieval Colonization of Central Europe as a Problem of World History and Historiography. German History, 22, 3, 323−343.
< , J. (https://doi.org/10.1191/0266355403gh313oa>
52. 1984): Place as historically contingent process: Structuration and the time-geography of becoming places. Annals of the Association of American Geographers, 74, 279−297.
< , A. (https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1984.tb01453.x>
53. 2016): Region in its complexity: A discussion on constructivist approaches. AUC Geographica, 51, 2, 177−186.
< , M. (https://doi.org/10.14712/23361980.2016.15>
54. 1938): The German Minority in Czechoslovakia. Foreign Affairs, 16, 4, 651−666.
< , R. W. (https://doi.org/10.2307/20028884>
55. 2016): Další vzdělávání dospělých v České republice – kdo se ho účastní a s jakými důsledky? Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 52, 1, 3−25.
, N., HAMPLOVÁ, D. (
56. 2007): Czech cultural-historical regions in the minds of their inhabitants. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 43, 4, 1039−1053.
, T., BOGDOVÁ, K. (
57. SOTARAUTA, M. (2002): Leadership, Power and Influence in Regional Development: A Tentative Typology of Leaders and their Ways of Influencing. In: Sotarauta, M., Brunn, H. (eds.): Nordic Perspectives on Process-Based Regional Development Policy. Nordregio, Stockholm, 185−207.
58. 2008a): Geograficky vážená regrese: metoda analýzy prostorové nestacionarity geografických jevů. Geografie, 113, 2, 125−139.
< , P. (https://doi.org/10.37040/geografie2008113020125>
59. 2008b): Prostorová autokorelace – všudypřítomný jev při analýze prostorových dat? Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 44, 4, 767−787.
, P. (
60. SPURNÝ, M. (2006): Proměny sudetské krajiny. Antikomplex, Praha.
61. 2014): The identification of residents with their region and the continuity of sociohistorical development. Moravian Geographical Reports, 22, 3, 53−64.
< , M. (https://doi.org/10.2478/mgr-2014-0018>
62. 2018): The regional identity of the inhabitants of regions which have experienced an interrupted continuity in their socio-historical development. A case study of Czech regions that were resettled after World War II. Geografie, 123, 4, 437−459.
< , M., KLEMENTOVÁ, V. (https://doi.org/10.37040/geografie2018123040437>
63. 2012): Perception of the historical border between Moravia and Silesia by residents of the Jeseník area as a partial aspekt of their regional identity. Moravian Geographical Reports, 20, 2, 36−46.
, M., ŠIMÁČEK, P. (
64. 2013): Vnímání hranic obyvatelstvem regionů s rozdílnou kontinuitou socio-historického vývoje jako dílčí aspekt jejich regionální identity. Geografie, 118, 4, 392−414.
< , M., ŠIMÁČEK, P. (https://doi.org/10.37040/geografie2013118040392>
65. 2015): Measuring phantom borders: the case of Czech/Czechoslovakian electoral geography. Erdkunde, 69, 2, 139−150.
< , M. (https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.04>
66. ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M., SUSOVÁ, K. (2012): Sociální prostředí, sociální kapitál a sociální klima v suburbiu: případová studie obce Jesenice u Prahy. In Ouředníček, M., Temelová, J. (eds.): Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia, Praha, 179−205.
67. 1998): Towards a new New Regional Geography. Berichte zur deutschen Landeskunde, 72, 1, 37−46.
, N. (
68. 2005): One size fits all? Towards a differentiated regional innovation policy approach. Research Policy, 34, 1203−1219.
< , F., TRIPPL, M. (https://doi.org/10.1016/j.respol.2005.01.018>
69. 2005): Zapomenutý kraj: České pohraničí 1948−1960 a takzvaná akce dosídlení. Soudobé dějiny, 52, 3−4, 534–585.
, J. (
70. 2014): Community resilience: path dependency, lock-in effects and transitional ruptures. Journal of Environmental Planning and Management, 57, 1, 1−26.
< , G. (https://doi.org/10.1080/09640568.2012.741519>
71. 2015): Electoral geography of Poland: between stable spatial structures and their changing interpretations. Erdkunde, 69, 2, 107−124.
< , T. (https://doi.org/10.3112/erdkunde.2015.02.02>
72. 2013): When old and new regionalism collide: Deinstitutionalization of regions and resistance identity in municipality amalgamations. Journal of Rural Studies, 30, 31−40.
< , K., PAASI, A. (https://doi.org/10.1016/j.jrurstud.2012.11.004>
73. 2017): Killing the regional leviathan? Deinstitutionalization and stickiness of regions. International Journal of Urban and Regional Research, 41, 4, 676−693.
< , K., RIUKULEHTO, S., SUUTARI, T. (https://doi.org/10.1111/1468-2427.12547>