Geografie 2021, 126, 169-194
https://doi.org/10.37040/geografie2021126020169
General medical practitioners in Czechia: development trends and regional differences
Luděk Šídlo1
, Jan Bělobrádek2,3, Kateřina Maláková1
, Jan Bělobrádek2,3, Kateřina Maláková1
1Charles University, Faculty of Science, Department of Demography and Geodemography, Prague, Czechia
2Charles University, Faculty of Medicine in Hradec Králové, Department of Preventive Medicine, Hradec Králové, Czechia
3The Society of General Practice, J. E. Purkyně Czech Medical Association, Czechia
Received April 2021
Accepted June 2021
References
1. , J. (2013): Analýza personální situace v oboru všeobecné praktické lékařství. Appel: Sdružení praktických lékařů, 17, 4, 2–12.
2. , J. (2014): Generační výměna praktických lékařů. Informační servis (Měsíčník Svazu měst a obcí ČR), 3, 11–13, https://www.smocr.cz/Shared/Clanky/3339/ins-03-2014.pdf (23. 3. 2021).
3. , J., ŠÍDLO, L., JAVORSKÁ, K., HALATA, D. (2021): Urban or Rural GP? In the Czech Republic It Is not just Distances That Matter. Acta Medica (Hradec Králové), 64, 1, 15–21.
4. , S., SEIFERT, B., ŠTOLFA, J., ČERMÁKOVÁ, E. (2012): Personální situace všeobecných praktických lékařů v České republice. Praktický lékař, 92, 4, 230–234.
5. , W. G., GROENEWEGEN P. P., VAN DER ZEE, J. (1998): General practice in urban and rural Europe: the range of curative services. Social Science & Medicine, 47, 4, 445–453.
<https://doi.org/10.1016/S0277-9536(98)00074-4>
6. BURCIN, B., ŠÍDLO, L. (2017): Budoucí dostupnost primární zdravotní péče v Česku. Analytická studie. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha.
7. , J. K., HEALD, K., SAMUELS, M. (1972): The Decision for Rural Practice. Journal of Medical Education, 47, 939–944.
8. ČESKO (2018): Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019. Vyhláška č. 201/2018 Sb, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2018-201 (23. 3. 2021).
9. ČSÚ (2021): Počet obyvatel podle věku v obcích Česka v období 2010–2019 k 31. 12. daného roku. Vytříděné údaje na KDGD PřF UK.
10. EUROPEAN COMMISSION (2018): A New Drive For Primary Care In Europe: Rethinking The Assessment Tools And Methodologies. Report of the Expert Group on Health Systems.
<https://doi.org/10.2875/58148>
11. , P. P. a kol. (2020): The primary care workforce in Europe: a cross-sectional international comparison of rural and urban areas and changes between 1993 and 2011. European Journal of Public Health. 30, 4, iv12–iv17.
<https://doi.org/10.1093/eurpub/ckaa125>
12. , H. a kol. (2017): Regional variations of perceived problems in ambulatory care from the perspective of general practitioners and their patients – an exploratory focus group study in urban and rural regions of northern Germany. BMC Family Practice, 18, 1, 68.
<https://doi.org/10.1186/s12875-017-0637-x>
13. , K., OTSUBO, T., KUNISAWA, S. & KOL. (2017): Examining sufficiency and equity in the geographic distribution of physicians in Japan: a longitudinal study. BMJ Open. 7:e013922.
<https://doi.org/10.1136/bmjopen-2016-013922>
14. HERAL, V., VÁŇA, V. A KOL. (1980): Příručka obvodního lékaře I. Účelová publikace ministerstva zdravotnictví ČSR. Avicenum, Praha.
15. K. A KOL. (2019): The influence of general practitioners on access points to health care in a system without gatekeeping: a cross-sectional study in the context of the QUALICOPC project in Austria. Croatian Medical Journal, 60, 4, 316–324.
<https://doi.org/10.3325/cmj.2019.60.316>
16. , L., FARMER, J. C., HANNAFORD, P. C. (2002): Workload pressures in rural general practice: a qualitative investigation. Scandinavian Journal of Primary Health Care, 20, 3, 139–144.
<https://doi.org/10.1080/028134302760234573>
17. , D. S. A KOL. (2013): The strength of primary care in Europe: an international comparative study. British Journal of General Practice, 63, 616, e742–e750.
<https://doi.org/10.3399/bjgp13X674422>
18. KRINGOS, D. S. A KOL. (eds.) (2015): Building primary care in a changing Europe. World Health Organization. The European Observatory on Health Systems and Policies. United Kingdom.
19. , M. (2014): Za 7,5 procenta HDP nelze zajistit dostupnost kvalitní a bezpečné péče. Tempus Medicorum, 23, 4, 4–5.
20. , M., OCHSEN, C. (2019): Population change and the regional distribution of physicians. The Journal of the Economics of Ageing, 14, 100197.
<https://doi.org/10.1016/j.jeoa.2019.100197>
21. , K., ŠÍDLO, L., BĚLOBRÁDEK, J. (2020): Region, věk a dostupnost zdravotních služeb: Případ všeobecného praktického lékařství v Česku. Demografie, 62, 1, 14–26.
22. , M. R. A KOL. (2012): How do rural GPs’ workloads and work activities differ with community size compared with metropolitan practice? Australian Journal of Primary Health, 18, 3, 228–233.
<https://doi.org/10.1071/PY11063>
23. MZ ČR (2020a): Dotační program na podporu dostupnosti zdravotních služeb praktických lékařů, Ministerstvo zdravotnictví ČR, https://www.mzcr.cz/dotacni-program-na-podporu-dostupnosti-zdravotnich-sluzeb-praktickych-lekaru/ (23. 3. 2021).
24. MZ ČR (2020b): Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. Implementační plán č. 1.1 – Reforma primární péče, Ministerstvo zdravotnictví ČR, https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/08/IP1.1_po-VP%C5%98-1.docx (23. 3. 2021).
25. OECD (2011): Regional Typology. https://www.oecd.org/cfe/regional-policy/OECD_regional_typology_Nov2012.pdf (21. 3. 2021).
26. OECD (2016): Health Workforce Policies in OECD Countries: Right Jobs, Right Skills, Right Places.
27. OECD Health Policy Studies. OECD Publishing, Paris. OECD (2017): Czech Republic: Country Health Profile 2017. State of Health in the EU, OECD Publishing, Paris/European Observatory on Health Systems and Policies, Brussels.
28. OECD (2018): Hospodářské přehledy OECD. Česká republika. Strukturální kapitola – Zlepšení systému zdravotní péče v České republice. https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/16384/35583/%C4%8CJ_OECD%20Hospod%C3%A1%C5%99sk%C3%BD%20p%C5%99ehled.pdf (2. 4. 2021).
29. ONO, T., SCHOENSTEIN, M., BUCHAN, J. (2014): Geographic Imbalances in Doctor Supply and Policy Responses. OECD Health Working Papers, No. 69, OECD Publishing, Paris.
30. , M. A KOL. (2019): Workforce crisis in primary healthcare worldwide: Hungarian example in a longitudinal follow-up study. BMJ Open, 23, 9, 7, e024957.
<https://doi.org/10.1136/bmjopen-2018-024957>
31. , N. J., HANSEN, H., SCHÄFER, I., SCHERER, M. (2018): General practitioners’ perception of being a doctor in urban vs. rural regions in Germany – A focus group study. Family Practice, 27, 35, 2, 209–215.
<https://doi.org/10.1093/fampra/cmx083>
32. PRACOVNÍ SKUPINA PRO REFORMU PRIMÁRNÍ PÉČE (2020): Koncepce změn primární péče v ČR, https://www.lkcr.cz/doc/cms_library/reforma-primarni-pece-navrh-pracovni-skupiny-101009.pdf (23. 3. 2021).
33. QUAH, S., HEGGENHOUGEN, K. (eds.) (2008): International encyclopedia of public health. Academic Press.
34. SEIFERT, B., BÝMA, S. A KOL. (2019): Všeobecné praktické lékařství. Galén, Praha. Třetí, přepracované a rozšířené vydání.
35. , W. L. A. A KOL. (2019): Are people’s health care needs better met when primary care is strong? A synthesis of the results of the QUALICOPC study in 34 countries. Primary Health Care Research & Development, 1, 20, e104.
<https://doi.org/10.1017/S1463423619000434>
36. , I. A KOL. (2020): Regional differences in reasons for consultation and general practitioners‘ spectrum of services in northern Germany – results of a cross-sectional observational study. BMC Family Practice, 21, 1, 22.
<https://doi.org/10.1186/s12875-020-1093-6>
37. , B., SHI, L., MACINKO, J. (2005): Contribution of primary care to health systems and health. The Milbank Quarterly, 83, 3, 457–502.
<https://doi.org/10.1111/j.1468-0009.2005.00409.x>
38. , J., JOOS, S., SZECSENYI, J., MIKSCH, A. (2011): A comparison of the workload of rural and urban primary care physicians in Germany: analysis of a questionnaire survey. BMC Family Practice, 12, 112.
<https://doi.org/10.1186/1471-2296-12-112>
39. , L. (2010): Lékaři primární zdravotní péče v České republice z pohledu demografie – současný stav jako základní kámen budoucího vývoje. Časopis lékařů českých, 149, 12, 563–571.
40. , L. (2011): Stárnutí lékařů primární zdravotní péče v České republice. Demografie, 53, 3, 203–213.
41. , L., HÜLLEOVÁ, I., SYKÁČKOVÁ, P. (2018): Plánované ukončení praxí praktických lékařů pro děti a dorost v Česku pohledem lékařů samotných: Není už „po dvanácté“? Časopis lékařů českých, 157, 7, 367–372.
42. , L., NOVÁK, M., KOCOVÁ, M., BARTOŇ, P. (2015): Physicians in the Czech Republic: A Demographic Perspective. Demografie, 57, 4, 309–318.
43. ŠÍDLO, L., NOVÁK, M., ŠTYCH, P., BURCIN, B. (2017): Hodnocení dostupnosti primární zdravotní péče v Česku – dostupnost všeobecného praktického lékařství. Nakladatelství P3K, Praha.
44. H. (2019): Die Zukunftsprobleme der hausärztlichen Versorgung in Deutschland: Aktuelle Trends und notwendige Maßnahmen. Bundesgesundheitsblatt Gesundheitsforschung Gesundheitsschutz, 62, 9, 1129–1137.
<https://doi.org/10.1007/s00103-019-02997-9>
45. VZP ČR (2020): Data pro účely zpracování projektu TAČR Éta 2018–2020, č. TL01000 „Analýza čerpání a poskytování vybraných zdravotních ambulantních služeb v Česku v závislosti na geodemografických charakteristikách pacientů i poskytovatelů“.
46. , I., GURTNER, S. (2014): Understanding shortages of sufficient health care in rural areas. Health Policy, 118, 2, 201–214.
<https://doi.org/10.1016/j.healthpol.2014.07.018>
47. , H. G. ET AL. (1960): Trends in medical practice. An analysis of the distribution and characteristics of medical college graduates, 1915–1950. Journal of Medical Education, 35, 1071–1121.
48. WHO (1978): Declaration of Alma-Ata. International Conference on Primary Health Care, Alma-Ata, USSR, 6–12 September 1978, https://www.who.int/docs/default-source/documents/almaata-declaration-en.pdf (21. 3. 2021).
49. WHO (2008): The World Health Report 2008 – Primary Health Care (Now More Than Ever), https://www.who.int/director-general/speeches/detail/primary-health-care---now-more-than-ever (26. 5. 2021).
50. WHO (2010): Increasing access to health workers in remote and rural areas through improved retention. Global policy recommendations. World Health Organization, France. https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/44369/9789241564014_eng.pdf (2. 4. 2021).
