Geografie 2020, 125, 291-317

https://doi.org/10.37040/geografie2020125030291

Splash dams in the Krkonoše Mts: from the history to their possible use

Eva ŠádkováID, Bohumír JanskýID

Charles University, Faculty of Science, Department of Physical Geography and Geoecology, Prague, Czechia

Received February 2019
Accepted January 2020

References

1. AGNOLETTI, M. (1995): From the Dolomites to Venice: Rafts and river driving along the Piave River in Italy (13th to 20th centuries). IA. The Journal of the Society for Industrial Archeology, 21, 1, 15–32.
2. BARTOŠ, M. (2003): Cesta za klauzami. Krkonoše – Jizerské hory, 36, 9, 4–5.
3. BARTOŠ, M. (2012): Nejstarší obrazová mapa Krkonoš. In: Bartoš, M., Klimeš, P., Louda, J.: Nejstarší obrazová mapa Krkonoš. Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí, 4–29.
4. BARTOŠ, M., KLIMEŠ, P., LOUDA, J. (2012): Nejstarší obrazová mapa Krkonoš. Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí.
5. BEYER, L. (2009): Klein Aupa unter der Schneekoppe im Riesengebirge: von der deutschen Dauersiedlung zur tschechischen Saisonsiedlung. Laßleben, Kallmünz.
6. BEYERMANN, W. (1931): Die älteste Karte des Riesengebirges, 1568. Kartographische Denkmäler der Sudetenländer IV, Praha.
7. BJÖRKLUND, J. (1984): From the Gulf of Bothnia to the White Sea. Scandinavian Economic History Review, 32, 1, 17–41. <https://doi.org/10.1080/03585522.1984.10408021>
8. BLAŽKOVÁ, T. (2010): Vchynicko-tetovský plavební kanál: Příspěvek ke studiu industriální krajiny. Antropowebzin, 3, 277–281.
9. BÖHM, J. (1885): Über die ehemalige Holtzflößerei im Riesengebirge und Caspar Nuss von Raigersdorf. Das Riesengebirge in Wort und Bild, 5, 1, 44–49.
10. COMITI, F. (2012): How natural are Alpine mountain rivers? Evidence from Italian Alps. Earth surface processes and landforms, 37, 693–707. <https://doi.org/10.1002/esp.2267>
11. DEMUTH, J. (1897): Die Hochwasser-Katastrophe im Aupa und Elbethale vom 29. zum 30. Juli 1897. Verlag von Alfred Vatter, Johannisbad.
12. FLÉGL, E., KUCHAŘ, K., ROUBÍK, O. (1949): Mapa královských lesů východních Krkonoš 1668. Faksimile mapy Samuela Globice z Bučína. Státní sbírka mapová ČSR, Praha.
13. GALIA, T., ŠKARPICH, V. (2017): Morfologická odezva bystřinných koryt na dlouhodobé zásahy člověka v horských povodích na příkladu Moravskoslezských Beskyd (Česko). Geografie, 122, 2, 213–235. <https://doi.org/10.37040/geografie2017122020213>
14. GWP CEE (2015): Natural small water retention measures combining drought mitigation, flood protection and biodiversity conservation. Guidelines, Global Water Partnership Central and Eastern Europe.
15. GOTTSCHALK, F. (1994): IVS dokumentation. Pass dal Fuorn/OFENPASS. Inventar historischer Verkehrswege der Schweiz. Universitat Bern, Geographisches Institut. Bern.
16. HERČÍK, K. (1959): Těžba dřeva pro kutnohorské báňské podniky v trutnovských a rychnovských lesích ve druhé pol. 16. a počátkem 17. století. Acta Musei Reginaehradecensis s. B: Scientiae Sociales, 3, 185–207.
17. HERČÍK, K. (1967): Z dějin těžby a plavení dřeva v Krkonoších. Sborník „Krkonoše – Podkrkonoší“, sv. 3, vyd. pro Okresní muzeum Trutnov. Nakladatelství Kruh, Hradec Králové, 83–94.
18. HEROLD, H. (1990): Trift und Flösserei in Graubünden. Ein Beitrag zur bündnerischen Forstgeschichte. Beiheft – Svazek 10, Bündnerwald.
19. HOŠEK, E. (1984): Vývoj vodní dopravy dřeva a její vliv na stav lesů v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Campanula, 6, 15–25.
20. IDAM, F. (2010): Das Verschwinden der Salzindustrie aus Hallstatt. In: Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich, Folge 28, Linz 2011, 103–114.
21. IŠA, F. (2018): Plavci kontra mlynáři? Soužití plavců a uživatelů vodní síly v raném novověku. In: Ďurčanský, M., Plavec, M. (eds.): Labe v proměnách věků. Národní technické muzeum v Praze, Praha, 23–40.
22. JANSKÝ, B. (2006): Water Retention in River Basins. AUC–Geographica, 38, 2, 173–183.
23. JANSKÝ, B., KOCUM, J. (2007): Retenční potenciál v pramenných oblastech toků. In: Langhammer, J. (ed.): Povodně a změny v krajině. MŽP ČR a PřF UK, Praha.
24. JANSKÝ, B., KOCUM, J. (2008): Peat bogs influence on runoff process: case study of the Vydra and Křemelná River basins in the Šumava Mountains, southwestern Czechia. Geografie, 113, 4, 383–399.
25. JENÍČEK, M. (2008): Modelling the effect of small reservoirs on flood regime in the Chomutovka river basin. In: Brilly, M., Šraj, M. (eds.): XXIVth Conference of the Danubian Countries on the Hydrological Forecasting and Hydrological Bases of Water Management. Slovenian National Committee for the IHP UNESCO, Ljubljana, 1–7.
26. JOZA, V. (2002): Plavební kanál Fláje–Clausnitz v Krušných horách, Litvínov.
27. JUST, T. a kol. (2003): Revitalizace vodního prostředí. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha.
28. JUTILA, E. (1985): Dredging of rapids for timber-floating in Finland and its effects on riverspawning fish stocks. In: Alabaster, J. (ed.): Habitat modification and freshwater fisheries. Proceedings of a Symposium of the European Inland Fisheries. Butterworths, London, 104–108.
29. KAVÁN, J. (1992): Plavení dřeva a Grauparova mapa. Krkonoše – Jizerské hory, 25, 4, 19.
30. KLIMEŠ, P. (2011): Veselý výlet, 36. Miloslav a Pavel Klimešovi, Temný Důl.
31. KLIMEŠ, P. (2012): Seznam boudařů z Velké a Malé Úpy z roku 1644. In: Bartoš, M., Klimeš, P., Louda, J.: Nejstarší obrazová mapa Krkonoš. Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí, 42–43.
32. KOCUM, J., JANSKÝ, B. (2009): Retence vody v pramenných oblastech Vydry a Křemelné – případová studie povodí Rokytky. KFGG PřF UK, Praha.
33. KOLLER, E. (1954): Die Holztrift im Salzkammergut. Verlag des Amtes der o. ö. Landesregierung, Linz.
34. LOKVENC, T. (1965): Alpinská oblast Krkonoš v roce 1765 (Hodnocení Grauparovy mapy). Opera Corcontica, 2, 27–42.
35. LOKVENC, T. (1978): Toulky krkonošskou minulostí. Nakladatelství Kruh, Hradec Králové.
36. LOKVENC, T. (1969): Z historie Krkonoš. In: Fanta, J. a kol.: Příroda Krkonošského národního parku. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.
37. LOKVENC, T. (1991): Plavení dřeva. Krkonoše – Jizerské hory, 24, 4, 27–29.
38. LOUDA, J., SEVERÝNOVÁ, P. (2015): Kryštof Gendorf. Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí.
39. MUCHA, L. (1981): Z vývoje mapového obrazu české části Krkonoš. AUC–Geographica, 16, 2, 95–104.
40. NILSSON, CH., LEPORI, F., MALMQUIST, B., TÖRNLUND, E., HJERDT, N., HELFIELD, J. M., PALM, D., ÖSTERGREN, J., JANSSON, R., BRÄNNÄS, E., LUNDQUIST, H. (2005): Forecasting environmental responses to restoration of rivers used as log floatways: an interdisciplinary challenge. Ecosystems, 8, 7, 779–800. <https://doi.org/10.1007/s10021-005-0030-9>
41. NOŽIČKA, J. (1957): Přehled vývoje našich lesů. Státní zemědělské nakladatelství, Praha.
42. PAROLINI, J. D. (1995): Zur Geschichte der Waldnutzung im Gebiet des heutigen Schweizerischen Nationalparks. Doctoral thesis, Eidgenössischen Technischen Hochschule Zürich, Zürich.
43. PILOUS, V., BARTOŠ, M. (2014): Největší povodně v Krkonoších. Správa krkonošského národního parku, Vrchlabí.
44. PILOUS, V. (2017): Geografické a geomorfologické aspekty krkonošských klauz. Opera Corcontica, 54, 13–102.
45. POLÁŠEK, J. (2006): Tradice výroby a zpracování železa v Beskydech a Pobeskydí: Plavení dřeva a zaniklé výrobní objekty v oblasti Moravskoslezských a Slezských Beskyd. Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek.
46. REGEL, P. (1895a): Klausen und Riesen im Riesengebirge. Der Wanderer im Riesengebirge, 1895, 147, 11–13.
47. REGEL, P. (1895b): Klausen und Riesen im Riesengebirge. Der Wanderer im Riesengebirge, 1895, 148, 25–27.
48. RIEF, A., BAUMGARTL, T., BREITENBACH, I. (1989): Die Pflanzengesellschaften des Grünlandes zwischen Mauth und Finsterau (Hinterer Bayerischer Wald) und die Geschichte ihrer Entstehung. Hoppea, Denkschriften der Regensburgischen Botanischen Gesellschaft, 47, 149–256.
49. ROUBÍK, F. (1966): K počátkům mapování Krkonoš. Sborník Československé společnosti zeměpisné, 2, 153–164.
50. SEDELL, J. R., LUCHESSA, K. J. (1982): Using the historical record as an aid to salmonid habitat enhancement. In: Armantrout, N. B. (ed.): Proceedings of the symposium on acquisition and utilization of aquatic habitat inventory information, Portland, OR. Bethesda, MD: American Fisheries Society, Western Division, 210–223.
51. SEDELL, J. R., LEONE, F. N., DUVAL, W. S. (1991): Water Transportation and Storage of Logs. In: Meehan, W. R. (ed.): Influences of Forest and Rangeland Management on Salmonid Fishes and Their Habitats. American Fisheries Society, 325–368.
52. SHIVELY, D. D. (1993): Landscape change in the Tualatin basin following euro-american settlement. Oregon Water Resources Research Institute, Oregon State University.
53. SCHLESINGER, L. (1881): Deutsche Chroniken aus Boehmen – Band II: Simon Hüttels Chronik der Stadt Trautenau. K. K. Hofbuchdruckerei A. Haase, Praha.
54. SIMMLER, H. (1962): Die Talsperren Österreichs: Statistik 1961. Springer-Verlag, Wien.
55. SMRČKA, A. (2016a): Historie a současná podoba tradičního transportu dřeva na Šumavě. Folia Ethnographica, Supplementum ad Acta Musei Moraviae, 50, 1, 67–81.
56. SMRČKA, A. (2016b): Ozvěny krkonošské minulosti ve stopách tradiční dopravy a obživy. Gentiana, Jilemnice.
57. STRUNZ, H. (2008): Holztrift-Kulturdenkmale bleiben erhalten. Nationalpark Bayerischer Wald. Unser Wilder Wald, 23, 4–5.
58. ŠÁMALOVÁ, Z. (2014): Labe v Krkonoších. U pramene třetí největší řeky střední Evropy. Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové.
59. ŠKARPICH, V., HRADECKÝ, J. (2013): Vodohospodářský management beskydských štěrkonosných toků v povodí řeky Morávky. Acta Musei Beskidensis, 5, 5–12.
60. ŠKARPICH, V. a kol. (2016): Opravdu chceme hradit vodní toky v národních parcích? Ochrana přírody, 2016, 3, 19–21.
61. ŠIMURDA, J. (2012): Příběh lesa – devět století krkonošských hvozdů. Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí.
62. TAUFMANNOVÁ, A., JENÍČEK, M. (2011): Impact of polder system on flooding in the Rolava River basin. Geografie, 116, 2, 130–143. <https://doi.org/10.37040/geografie2011116020130>
63. TÖRNLUND, E., ÖSTLUND, L. (2002): Floating timber in northern Sweden: The construction of floatways and transformation of rivers. Environment and History, 8, 1, 85–106. <https://doi.org/10.3197/096734002129342611>
64. ÚHÚL (2000): Oblastní plán rozvoje lesů. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek. Přírodní lesní oblast č. 40, Moravskoslezské Beskydy, platnost 2001–2020.
65. VALENTA, A. (2016): Grauparova mapa velkostatku Jilemnice. Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí.
66. VISCHER, D. (2012): Die Aare als ganzjähriger Wasserweg. Der Schwallbetrieb zwischen Thun und Bern. Berner Zeitschrift für Geschichte, 74, 4, 36–49.
67. VLČEK, L. a kol. (2012): Retenční potenciál a hydrologická bilance horského vrchoviště – případová studie Rokytecké slatě, povodí Horní Otavy, JZ Česko. Geografie, 117, 4, 395–414. <https://doi.org/10.37040/geografie2012117040395>
68. VLČEK, L. a kol. (2016): Influence of peat soils on runoff process: case study of Vydra River headwaters, Czechia. Geografie, 121, 2, 235–253. <https://doi.org/10.37040/geografie2016121020235>
69. ZUMAN, F. (1931): Kolonisté v Krkonoších. Český časopis historický, 37, 349–354.
front cover

ISSN 1212-0014 (Print) ISSN 2571-421X (Online)

Archive