Geografie 2020, 125, 69-92
https://doi.org/10.37040/geografie2020125010069
Development and regional differentiation of organic agriculture in Czechia
References
1. ARCČR, ARCDATA PRAHA, ZÚ, ČSÚ (2016): ArcČR 500, ARCDATA PRAHA, Zeměměřický úřad a Český statistický úřad. https://www.arcdata.cz/produkty/geograficka-data/arccr-500 (21. 6. 2018).
2. 1999): Agriculture and innovation in the urban fringe: The case of organic farming in Quebec, Canada. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 90, 3, 320–328.
< , A., BRYANT, C. (https://doi.org/10.1111/1467-9663.00073>
3. 2001): Czech Agriculture after 1990. Geografie, 106, 4, 209–221.
, I., JANČÁK, V. (
4. 2003): The changes of rural space of Czechia in the period of transformation 1990–2015. AUC–Geographica, 38, 1, 11–20.
, I., JANČÁK, V. (
5. BIČÍK, I., JANČÁK, V. (2005): Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha.
6. 2009): Land use and landscape changes in Czechia during the period of transition 1990–2007. Geografie, 114, 4, 263–281.
, I., JELEČEK, L. (
7. BIČÍK, I., JELEČEK, L., KABRDA, J., KUPKOVÁ, L., LIPSKÝ, Z., MAREŠ, P., ŠEFRNA, L., ŠTYCH, P., WINKLEROVÁ, J. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Česká geografická společnost, Praha.
8. BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010: Socio-Economic Driving Forces. Springer, Cham, Heidelberg, New York, Dordrecht, London.
9. 2013): Development of organic farming in Norway: A statistical analysis of neighbourhood effects. Geoforum, 45, 201–210.
< , H., BLEKESAUNE, A. (https://doi.org/10.1016/j.geoforum.2012.11.005>
10. 1992): How important is organic farming in Great Britain? Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 83, 1, 13–24.
< , F., REES, P. (https://doi.org/10.1111/j.1467-9663.1992.tb00605.x>
11. ČSÚ (2000): Agrocensus 2000. Český statistický úřad, Praha.
12. ČSÚ (2004): Strukturální šetření v zemědělství – regiony 2003. Český statistický úřad, Praha.
13. ČSÚ (2006): Strukturální šetření v zemědělství – regiony 2005. Český statistický úřad, Praha.
14. ČSÚ (2008): Strukturální šetření v zemědělství – regiony 2007. Český statistický úřad, Praha.
15. ČSÚ (2011): Agrocenzus 2010 regiony – Strukturální šetření v zemědělství a metody zemědělské výroby. Český statistický úřad, Praha, https://www.czso.cz/csu/czso/agrocenzus-2010-regiony-strukturalni-setreni-v-zemedelstvi-a-metody-zemedelske-vyroby-2010-heteqqce2z (6. 11. 2018).
16. ČSÚ (2014): Strukturální šetření v zemědělství – regiony 2013. Český statistický úřad, Praha, https://www.czso.cz/csu/czso/strukturalni-setreni-v-zemedelstvi-regiony-2013-delcmnti78 (6. 11. 2018).
17. ČSÚ (2017): Strukturální šetření v zemědělství – regiony 2016. Český statistický úřad, Praha, https://www.czso.cz/csu/czso/strukturalni-setreni-v-zemedelstvi-regiony-2016(6. 11. 2018).
18. 2017): The past, present and future of diversification of agricultural holdings in Czechia. AUC–Geographica, 52, 1, 27–37.
< , V., JANČÁK, V. (https://doi.org/10.14712/23361980.2017.3>
19. 2004): Localisation and concentration of organic farming in the 1990s – The Danish case. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 95, 5, 539–549.
< , P., LANGER, V. (https://doi.org/10.1111/j.0040-747X.2004.00338.x>
20. 2009): The spatial aggregation of organic farming in England and its underlying environmental correlates. Journal of Applied Ecology, 46, 2, 323–333.
< , D., CARVER, S. J., DURHAM, H., KUNIN, W. E., PALMER, R. C., SAIT, S. M., STAGL, S., BENTON, T. G. (https://doi.org/10.1111/j.1365-2664.2009.01624.x>
21. 1994): Regional Differences in Transformation of Czech Agriculture after 1989. Geografie, 99, 2, 93–100.
, A. (
22. HÄGERSTRAND, T. (1967): Innovation Diffusion as a Spatial Process. University of Chicago Press, Chicago.
23. 2018): Multifunctional agriculture as an integral part of rural development: Spatial concentration and distribution in Czechia. Norsk Geografisk Tidsskrift- Norwegian Journal of Geography, 72, 5, 1–16.
< , J., KONEČNÝ, O. (https://doi.org/10.1080/00291951.2018.1532967>
24. 2006): Organic beef farming in the Czech Republic: structure, development and economic performance. Agricultural Economics – Czech 52, 2, 89–100.
< , A., ZANDER, K. (https://doi.org/10.17221/5000-AGRICECON>
25. HRUŠKA, V., KONEČNÝ, O. (2014): Prostor venkova. In: Matoušek, R., Osman, R. (eds.): Prostory geografie. Karolinum, Praha, 189–211.
26. ILBERY, B. W., BOWLER, I. R. (1998): From agricultural productivism to post-productivism. In: Ilbery, B. (ed.): The geography of rural change. Addison Wesley Longmann Limited, Essex, 57–84.
27. 1999): The geography of organic farming in England and Wales in the 1990s. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 90, 3, 285–295.
< , B., HOLLOWAY, L., ARBER, R. (https://doi.org/10.1111/1467-9663.00070>
28. 2016): Explaining Regional and Local Differences in Organic Farming in England and Wales: A Comparison of South West Wales and South East England. Regional Studies, 50, 1, 110–123.
< , B., KIRWAN, J., MAYE, D. (https://doi.org/10.1080/00343404.2014.895805>
29. 2011): Clustering and the spatial distribution of organic farming in England and Wales. Area, 43, 1, 31–41.
, B., MAYE, D. (
30. JANČÁK, V., GÖTZ, A. (1997): Územní diferenciace českého zemědělství a její vývoj. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha.
31. 2018): Ztráty zemědělské půdy po roce 1990 v Libereckém kraji. Geografie, 123, 2, 253–278.
< , Z. (https://doi.org/10.37040/geografie2018123020253>
32. 2007): Subsidies for the organic agriculture. Agricultural Economics – Czech, 53, 9, 393–402.
< , J., ŽIVĚLOVÁ, I. (https://doi.org/10.17221/992-AGRICECON>
33. 2007): Vliv politických a institucionálních faktorů na české zemědělství a krajinu. Geografie, 112, 1, 48–60.
, J., JANČÁK, V. (
34. 2005): Ekologické formy zemědělství v Krkonoších: krajina, ekoturismus, udržitelnost. Opera Corcontica, 42, 127–137.
, P., KLAPKOVÁ, E., MARTINÁT, S. (
35. KONEČNÝ, O. (2010): Ekologické zemědělství: udržitelné využívání české krajiny. In: Nováček, P., Huba, M. (eds.): Udržitelný rozvoj – stav a perspektivy v roce 2010. Univerzita Palackého, Olomouc, 231–240.
36. 2017): Prostorová polarizace zemědělství Česka v období začleňování do Evropské unie. Geografie, 122, 3, 257–280.
< , O. (https://doi.org/10.37040/geografie2017122030257>
37. 2016): Česká a slovenská geografie zemědělství: transformace, vstup do Evropské unie... a dál? Multifunkcionalita? Geografický časopis, 68, 2, 151–169.
, O., HRABÁK, J. (
38. 2012): The development and geographic distribution of organic farming in Ireland. Irish Geography, 45, 1, 67–85.
< , D., CULLINAN, J. (https://doi.org/10.1080/00750778.2012.698585>
39. LPIS (2016): Veřejný registr půdy – LPIS, Ministerstvo zemědělství, Praha.
40. 2001): The farmer within an institutional environment. Comparing Danish and Belgian organic farming. Sociologia Ruralis, 41, 1, 85–111.
< , K. S. C. (https://doi.org/10.1111/1467-9523.00171>
41. 2001): Recent development and political acceptance of organic farming in Europe. Sociologia Ruralis, 41, 1, 3–20.
< , J. (https://doi.org/10.1111/1467-9523.00167>
42. MOLDAN, B. a kol. (1990): Životní prostředí České republiky: vývoj a stav do konce roku 1989. Academia, Praha. MZE (2000): Seznam ekologických zemědělců 2000, Ministerstvo zemědělství, Praha.
43. MZE (2010): Seznam ekologických zemědělců 2010, Ministerstvo zemědělství, Praha. http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/ (11. 10. 2018).
44. MZE (2016): Seznam ekologických zemědělců 2016, Ministerstvo zemědělství, Praha. http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/ (11. 10. 2018).
45. MZE (2017): Redefinice LFA, http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2014/opatreni/m13-platby-pro-oblasti-sprirodnimi-ci/redefinice-lfa/ (23. 10. 2019).
46. MZE (2020): Ročenka 2018 – Ekologické zemědělství v ČR, Ministerstvo zemědělství, Praha http://eagri.cz/public/web/file/643739/Rocenka_ekologickeho_zemedelstvi_2018_WEB.pdf (15. 1. 2020).
47. 2017): Ecological Farming in Slovakia and Its Regional Disparities. European Countryside, 9, 4, 746–768.
< , J., DUBCOVÁ, A., NAGYOVÁ, Ľ., KRAMÁREKOVÁ, H. (https://doi.org/10.1515/euco-2017-0042>
48. 2003): Statistical analysis of network data – an application to diffusion of innovation. Social Networks, 25, 2, 175–195.
< , J., BORGATTI, S., ROSLAKKA, J., SALO, M. A. (https://doi.org/10.1016/S0378-8733(02)00050-3>
49. OLŠÁKOVÁ, D., JANÁČ, J. (2018): Kult jednoty: stalinský plán přetvoření přírody v Československu 1948–1964. Academia, Praha.
50. 2001): Conversion to organic farming: a typical example of the diffusion of an innovation? Sociologia Ruralis, 41, 1, 40–61.
< , S. (https://doi.org/10.1111/1467-9523.00169>
51. 2016): Can the adoption of organic farming be predicted by biogeographic factors? A French case study. Organic Farming, 2, 1, 23–27.
< , M., VIEWEGER, A., BARBOSA, A. M. (https://doi.org/10.12924/of2016.02010023>
52. 2005): The evolution of nature conservation policy in the Czech Republic – challenges of Europeanisation in the White Carpathians Protected Landscape Area. Land Use Policy, 22, 3, 235–243.
< , J., RATINGER, T., KRŮMALOVÁ, V. (https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2003.09.010>
53. 1996): Czech Agriculture in Transition. Geografie, 101, 2, 110–127.
, J. (
54. 2007): Socio-cultural processes behind the differential distribution of organic farming in Denmark: a case study. Agriculture and Human Values, 24, 4, 445–459.
< , M. L., FREDERIKSEN, P., KALTOFT, P. (https://doi.org/10.1007/s10460-007-9092-y>
55. ROGERS, E. M. (1983): Diffusion of innovation. The Free Press, New York.
56. 2017): Development of Organic Agriculture in Bulgaria (1990–2012): Actors, Relations, and Networks. Sociologia Ruralis, 57, 4, 507–528.
< , P., MOSCHITZ, H., GEORGIEVA, Z. (https://doi.org/10.1111/soru.12134>
57. 2016): Multifunctionality of Organic Farming: Case Study from Southern Poland. European Countryside, 8, 1, 1–15.
< , R. (https://doi.org/10.1515/euco-2016-0001>
58. 1997): Food, Environmentalism and Rural Sociology: On the Organic Farming Movement in Ireland. Sociologia Ruralis, 37, 1, 21–37.
< , H. (https://doi.org/10.1111/1467-9523.00034>
59. 2004): Selected regional geographical differences of the Czech Republic agriculture, after the trasformation processes. Agricultural Economics – Czech, 50, 5, 207–216.
< , A., BARTOŠOVÁ, L. (https://doi.org/10.17221/5191-AGRICECON>
60. 2011): Agriculture of the Czech Republic after Accession to the EU: Regional Differentiation. Moravian Geographical Reports, 19, 1, 50–60.
, A., KONEČNÝ O. (
61. 2013): Agriculture of the Czech Republic in the 21st Century: From Productivism To Post-Productivism. Quaestiones Geographicae, 32, 4, 7–14.
< , A., KRÁL, M., SVOBODOVÁ, H. (https://doi.org/10.2478/quageo-2013-0029>
62. 2017): Livestock production in Czechia and Slovakia, ten years beyond EU accession. Human Geographies, 11, 1, 77–74.
, A., SVOBODOVÁ, H., NÉMETHOVÁ, J., HRADICKÝ, J. (
63. WILSON, G. A. (2007): Multifunctional Agriculture: A Transition Theory Perspective. CABI, Cambridge.
64. 2008): From “weak” to “strong” multifunctionality: Conceptualising farm-level multifunctional transitional pathways. Journal of Rural Studies, 24, 367–383.
< , G. A. (https://doi.org/10.1016/j.jrurstud.2007.12.010>
65. WOODS, M. (2005): Rural Geography: processes, responses and experiences in rural restructuring. SAGE, London.
66. 2007): Bio cash-cow? Context and content of Czech organic farming. Agricultural Economics–Czech, 53, 1, 45–53.
< , L. (https://doi.org/10.17221/993-AGRICECON>
67. 2020): Post-socialist transition as a driving force of the sustainable agriculture: a case study from the Czech Republic. Agroecology and Sustainable Food Systems, 44, 2, 238–257.
< , L., HRABÁK, J., LOŠŤÁK, M. (https://doi.org/10.1080/21683565.2019.1585400>
68. ŽUFAN, O. (2007): Ekologické zemědělství České republiky v kontextu Společné zemědělské politiky Evropské unie. Disertační práce, Masarykova universita, Brno.
69. ŽUFAN, P. (2001): Proměny českého zemědělství na příkladu jeho ekologizace. In: Novák, S., (ed.) Geografické aspekty středoevropského prostoru, Předpoklady vstupu ČR a SR do Evropské unie. Masarykova univerzita, Brno, 219–224.