Geografie 2017, 122, 335-358
https://doi.org/10.37040/geografie2017122030335
The choice of an area zonation method based on the territorial share of industrial society heritage: The post-industrial cultural landscape Kamenicko as a case study
References
1. ATLAS PODNEBÍ ČESKA (2007): Český hydrometeorologický ústav/Univerzita Palackého v Olomouci, Praha, Olomouc.
2. BERAN, L., VALCHÁŘOVÁ, V. (2007): Industriál Libereckého kraje. Technické stavby a průmyslová architektura. ČVUT, Praha.
3. BURROUGH, P. A., McDONNELL, R. A. (2000): Principles of Geographical Information Systems. New York, Oxford University Press.
4. , M. (2008): Obszary pogórnicze w postindustrialnej transformacji Górnego Śląska. Prace Komisji Geografii Przemysłu, 10, 76–85.
5. , A., Lo CONTI, F., NOTO, L. V., VIOLA, F., La LOGGIA, G. (2011): Comparative analysis of different techniques for spatial interpolation of rainfall data to create a serially complete monthly time series of precipitation for Sicily, Italy. International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation, 13, 3, 396–408.
<https://doi.org/10.1016/j.jag.2011.01.005>
6. DUNHAM-JONES, E. (2007):Economic Sustainability in the Post-Industrial Landscape. In: Tanzer, K., Longoria, R. (eds.): The Green Braid. Towards an Architecture of Ecology, Economy, and Equity, An ACSA Reader, Routledge, London, 44–59.
7. , B. (2005): Postindustriální krajina (Porúří-Emscher Park). Vesmír, 84, 3, 178–180.
8. , P. (1997): Modelling the Post-Industrial City. Futures, 29, 4/5, 311–322.
<https://doi.org/10.1016/S0016-3287(97)00013-X>
9. , T. (2006). Finding the right pixel size. Computers and Geosciences, 32, 9, 1283–1298.
<https://doi.org/10.1016/j.cageo.2005.11.008>
10. HERZ, K., MOHS, G., SCHOLZ, D. (1980): Analyse der Landschaft. Analyse und Typologie des Wirtschaftsraumes. Studienbücherei Geographie für Lehrer. Band 6., VEB Hermann Haack, Gotha/Leipzig.
11. , A. a kol. (1983): Geografická analýza a syntéza Rosicka-Oslavanska. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purk. Brunensis, Geographia, 24, 1, 1–101.
12. CHALOUPSKÝ, J., red. (1988): Geologická mapa ČSR 03–14. Mapa měřítka 1 : 50 000, Ústřední ústav geologický, Praha.
13. KEIL, A. (2005): Use and Perception of Post-Industrial Urban Landscapes in the Ruhr. In: Kowarik, I., Körner, S. (eds.): Wild Urban Woodlands. Springer, Berlin-Heidelberg, 117–130.
14. , J. (2003): Mapping the Remains of the Postindustrial Landscape. Space and Culture, 6, 2, 178–186.
<https://doi.org/10.1177/1206331202250100>
15. KIRKWOOD, N. (2001): Manufactured Sites. Rethinking the Post-Industrial Landscape. Taylor and Francis, London.
16. , P. a kol. (2011): Vztah lokální samosprávy k post industriální krajině na území České republiky. Moravian Geographical Reports, 19, 4, 18–27.
17. , J., LIPSKÝ, Z., POKORNÝ, J. (2000): Ráz krajiny Ćeské republiky. GIS a DPZ pomáhají v jeho identifikaci a hodnocení, GEOinfo, 7, 2, 24–28.
18. KOLEJKA, J. a kol. (2012): Postindustriální krajina Česka. Brno, Soliton.
19. KOLEJKA, J. (1987): Hodnocení změn krajiny z hlediska životního prostředí. Kandidátská disertační práce, Geografický ústav ČSAV, Brno.
20. , J. (2006): Rosicko-Oslavansko: Krajina ve spirále. Životné prostredie, 40, 4, 187–194.
21. KOLEJKA, J. (2013): Nauka o krajině. Geografický pohled a východiska. Živá příroda. Nakladatelství Academia, Praha.
22. , J., KLIMÁNEK, M. (2012): Vymezení a typologie postindustriální krajiny Česka. Geografie, 117, 3, 289–307.
23. , J., KLIMÁNEK, M., FRAGNER, B. (2011): Post-industrial Landscape: Case of the Liberec Region. Moravian Geographical Reports, 19, 4, 3–17.
24. , M., OPANIA, S. (2015): Potencjał elementów poprzemysłowych w krajobrazie w tworzeniu wizerunku i aktywizowaniu obszaru. Przykład doliny Przemszy i Brynicy. Architektura krajobrazu, 49, 4, 20–33.
25. , M. (2013): Post-industrial Cultural Heritage Sites in the Katowice conurbation, Poland. Environmental & Socio-economic Studies, 1, 2, 36–42.
<https://doi.org/10.1515/environ-2015-0011>
26. , CH., HANDLEY, J., RODWELL, J. (2007): Restructuring the Post-industrial Landscape: A Multifunctional Approach. Landscape Research, 32, 3, 285–309.
<https://doi.org/10.1080/01426390701318171>
27. LIPSKÝ, Z., ŠANTRŮČKOVÁ, M., WEBER, M. a kol. (2011): Vývoj krajiny Novodvorska a Žehušicka ve středních Čechách. Karolinum, Praha.
28. , L. (2008): Industrial Heritage: the past in the future of the city. WSEAS Transactions on Environment and Development, 4, 8, 687–696.
29. PIKOUS, J., PIKOUS, Š., SIMM, O., KURTIN, P. (2001): Jizerské hory včera a dnes – první kniha. Nakladatelství Pavel Akerman epicentrum, Liberec.
30. PIKOUS, J., PIKOUS, Š., SIMM, O., KURTIN, P. (2004): Jizerské hory včera a dnes – druhá kniha. Nakladatelství Pavel Akerman epicentrum, Liberec.
31. PIKOUS, J., PIKOUS, Š., ŘEHÁČEK, M, KURTIN, P. (2016): Jizerské hory včera a dnes. Nakladatelství Petr Polda, Liberec.
32. RIEDL, J. (2006): Paměť Tanvaldska: vznik a vývoj bavlnářské firmy Tanvaldská přádelna bavlny a její význam pro Tanvald a celé povodí Kamenice a Desné. Muzeum Českého ráje, Tanvald.
33. RUDA, A., KOLEJKA, J. (2015): The Use of Real and Fictitious Surfaces for Territorial Distribution Assessment of Given Geographic Phenomenon. In: Růžičková, K., Inspektor, T.: Surface Models for Geosciences. Lecture Notes in Geoinformation and Cartography, Springer, Berlin, 189–203.
34. SHAHID, Y., NABESHIMA, K. (2005): Japan’s Changing Industrial Landscape, World Bank Policy Research Working Paper No. 3758, http://ssrn.com/abstract=844847 (15. 1. 2010).
35. SILVERMAN, B. W. (1986): Density Estimation for Statistics and Data Analysis. Chapman & Hall, London – New York. UNIVERSITY OF BIRMINGHAM (2010): Forgotten Landscapes Project, Blaenavon World Heritage Site. Archaeology Implementation Report, http://http://www.academia.edu/7958764/Forgotten_Landscapes_Project_Blaenavon_World_Heritage_Site._Archaeology_Implementation_ Report (14. 6. 2017).
36. VINK, A. (1975): Land Use in Advancing Agriculture. Springer, New York.
37. VOŽENÍLEK, V., KAŇOK, J. (2011): Metody tematické kartografie. Vydavatelství UP v Olomouci, Olomouc.
38. , CH., JORDAN, C., HIGGINS, A. (2007): Using neighbourhood statistics and GIS to quantify and visualize spatial variation in geochemical variables: An example using Ni concentrations in the topsoils of Northern Ireland. Geoderma, 137, 466–476.
<https://doi.org/10.1016/j.geoderma.2006.10.018>
