Geografie 2017, 122, 310-334
https://doi.org/10.37040/geografie2017122030310
Development of Symbolic Shape of the Region and Rejection of the Name Nové Sudety
References
1. BRYGIER, W. (2016): Sudety 2 w 1. Przewodnik. Mapa. Expressmap Polska, Warszawa.
2. COMMITTEE OF THE REGIONS (2015): Register of European Groupings of Territorial Cooperation, https://portal.cor.europa.eu/egtc/REGISTER/Pages/welcome.aspx (9. 9. 2015).
3. , L. (2015): History of and popular attitudes towards names for the Czech-speaking territory. AUC Geographica, 50, 1, 7–22.
<https://doi.org/10.14712/23361980.2015.83>
4. DAVID, J. (2011): Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice: kapitoly z moderní české toponymie: místní jména, uliční názvy, literární toponyma. Academia, Praha.
5. DUBSKÝ, K. (2014): Nechceme být znovu Sudety, vzbouřili se krajští zastupitelé, http:// hradecky.denik.cz/z-regionu/nechceme-byt-znovu-sudety-vzbourili-se-krajsti-zastupitele-20140414.html (22. 7. 2014).
6. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EU (2006): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Úřední věstník Evropské unie, L 210, 49, 19–24.
7. , D., CHROMÝ, P., KUČERA, Z., SPILKOVÁ, J., ŠTYCH, P., VÁGNER, J. (2010): The forming of regional identity and identity of regions in Czechia – Introduction to the research on the impact of second housing and tourism. AUC Geographica, 45, 1, 49–60.
8. HÄUFLER, V., KORČÁK, J., KRÁL, V. (1960): Zeměpis Československa. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha.
9. , T., CHROMÝ, P., JANČÁK, V., MARADA, M. (2008): Innere und äußere Peripherie am Beispiel Tschechiens. Mitteilungen der Österreichischen Geographischen Gesellschaft, 150, 299–316.
10. HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. (2009): Kulturní regiony a geografie kultury. ASPI, a. s., Praha.
11. HUBENÝ, J. (2014): Zastupitelé odmítli euroregion s Poláky kvůli názvu Nové Sudety, http:// pardubice.idnes.cz/sudety-novy-nazev-kraje-0wi-/pardubice-zpravy.aspx?c=A140417_2057310_pardubice-zpravy_mt (22. 7. 2014).
12. , P. (2000): Historickogeografické aspekty vymezování pohraničí a jeho geografické analýzy. Geografie, 105, 1, 63–76.
13. CHROMÝ, P. (2003): Formování regionální identity: nezbytná součást geografických výzkumů. In: Jančák, V., Chromý, P., Marada, M. (eds.): Geografie na cestách poznání. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 163–178.
14. CHROMÝ, P. (2004): Historickogeografický pohled na české pohraničí. In: Jeřábek, M., Dokoupil, J., Havlíček, T. a kol.: České pohraničí – bariéra nebo prostor zprostředkování? Academia, Praha, 33–44.
15. , P., JANŮ, H. (2003): Regional identity, activation of territorial communities and the potential of the development of peripheral regions. AUC Geographica, 38, 1, 105–117.
16. , P., SEMIAN, M., KUČERA, Z. (2014): Regionální vědomí a regionální identita v Česku: případová studie Českého ráje. Geografie, 119, 3, 259–277.
17. , P., SKÁLA, J. (2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka. Geografie, 115, 2, 223–246.
18. ILLNER, M. (2001): Formování lokálních mocenských elit se zvláštním zřetelem na úlohu starostů. In: Hampl, M. a kol. Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 251–274.
19. , V., HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P., MARADA, M. (2008): Regional Differentiation of Selected Conditions for the Development of Human and Social Capital in Czechia. Geografie, 113, 3, 269–284.
20. , L. (2005): Sudety a sudetští Němci: Etymologie, historickogeografické a geopolitické aspekty vývoje obsahu pojmů. Geografické rozhledy, 14, 5, 118–119.
21. , L. (2009): Jméno Česko/Czechia po 16 letech. Geografické rozhledy, 19, 1, 19–21.
22. , M., CHROMÝ, P. (2014): Regional product labelling as part of the region formation process. The case of Czechia. AUC Geographica, 49, 2, 87–98.
<https://doi.org/10.14712/23361980.2014.18>
23. , M., KUČERA, Z., CHROMÝ, P. (2016): Místo a značka: place branding a problémy jeho konceptualizace. Informace ČGS, 35, 2, 1–16.
24. KNV (1956): Dosídlujeme pohraniční okresy Broumov a Žamberk. Krajský národní výbor, Hradec Králové.
25. , V. (1993): Rehabilitujme název Sudety. Geografické rozhledy, 2, 4, 105.
26. , P. (2007): Czechia: devadesát let po vzniku Československa, patnáct let po jeho rozpadu, ale i deset let po naganském triumfu. Klaudyán, 4, 2, 51–58.
27. , O. (1999): Historický a teritoriální kontext vývoje pojmu Sudety. Střední Evropa, Revue pro středoevropskou kulturu a politiku, 15, 86, 83–106.
28. KUČERA, Z., CHROMÝ, P. (2012): Depopulation, resettlement and landscape changes in the peripheries of the Czech borderland. In Paniagua, A., Bryant, R., Kizos, T. (eds.): The Political Ecology of Depopulation: Inequality, Landscape, and People. Rolde Foundation, CEDDAR, Zaragoza, 191–213.
29. KUČEROVÁ, S. R., KUČERA, Z., NOVOTNÁ, K., ŠIFTA, M. (2016): Die Veränderung der Identität von Regionen in tschechischen Geographieschulbüchern vor und nach 1989. In Matthes, E., Schütze, S. (eds.): „1989“ und Bildungsmedien. „1989“ and Educational Media. Verlag Julius Klinkhardt, Bad Heilbrunn, 109–123.
30. , S. (2005): Příspěvek ke kulturněgeografickému výzkumu: možnosti hodnocení kulturních aspektů pomocí statistických metod. Geografie, 110, 4, 300–314.
31. LANKAŠOVÁ, T. (2014): Novum nahradil nepřijatelné Nové Sudety, http://www.halonoviny.cz/articles/view/22447104 (23. 7. 2014).
32. MALICKI, J. (2015): Proměnlivé osudy kladských zeměpisných jmen, především místních. In: Semotanová, E. a kol.: Kladsko. Historickogeografický lexikon. Nakladatelství Historický ústav, Praha, 49–67.
33. MAZURSKI, K. R., MARTYNOWSKI, Z. (1978): Sudety. Ziemia Kłodzka i Góry Opavskie. Przewodnik. Sport i Turystyka, Warszawa. MINISTERSTVO VNITRA A STÁTNÍ ÚŘAD STATISTICKÝ (1934): Statistický lexikon obcí v zemi České. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930. Orbis, Praha.
34. MINISTERSTVO VNITRA A STÁTNÍ ÚŘAD STATISTICKÝ (1935): Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Úřední seznam míst podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 266 sb. zák. a nař. Vydán ministerstvem vnitra a státním úřadem statistickým na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930. Orbis, Praha.
35. OSOBA, P., CHROMÝ, P., KUĆERA, Z. (2015): Identita Kladska v historickogeografickém přehledu. In Semotanová, E. a kol. (2015): Kladsko – Historickogeografický lexikon. Nakladatelství Historický ústav, Praha-Kłodzko-Wrocław, 29–47.
36. , A. (1986): The institutionalization of regions: a theoretical framework for understanding the emergence of regions and the constitution of regional identity. Fennia, 164, 1, 105–146.
<https://doi.org/10.11143/9052>
37. PUNCH, K. F. (2008): Základy kvantitativního šetření. Portál, Praha.
38. , R. (2003): Re-creating the historical topography of Manhattan Island. Geographical Review, 93, 1, 124–132.
<https://doi.org/10.1111/j.1931-0846.2003.tb00024.x>
39. , M. (2012a): Název jako symbol regionu. Historická geografie, 38, 2, 335–352.
40. , M. (2012b): Searching for the Territorial Shape of a Region in Regional Consciousness: The Český Ráj (Bohemian Paradise), Czech Republic. Moravian Geographical Reports, 20, 2, 25–35.
41. SEMIAN, M. (2016): Novodobá choronyma v současném regionálním systému. In David, J. (ed.): Toponyma: kulturní dědictví a paměť míst. Ostravská Univerzita, Ostrava, 158–169.
42. , M., CHROMÝ, P. (2014): Regional Identity: Driver or Barrier in Regional Development. Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography, 68, 5, 263–270.
<https://doi.org/10.1080/00291951.2014.961540>
43. , M., CHROMÝ, P., KUČERA, Z. (2016): Name as a regional brand: The case of Local Action Groups in Czechia. Journal of Language and Politics, 15, 6, 768–789.
<https://doi.org/10.1075/jlp.15.6.06sem>
44. , E., CHROMÝ, P. (2012): Development and current trends of the Czech historical geography. Historická geografie/Historical Geography, 38, 1, 9–34.
45. , J. R. (1984): The Emergence of ‘Middle West’ as an American Regional Label. Annals of the Association of American Geographers, 74, 2, 209–220.
<https://doi.org/10.1111/j.1467-8306.1984.tb01449.x>
46. , T., BOGDOVÁ, K. (2007): České kulturně-historické regiony ve vědomí svých obyvatel. Sociologický časopis, 43, 5, 1039–1053.
47. SPURNÝ, M., ed. (2006): Proměny sudetské krajiny. Antikomplex, Praha.
48. , M., ŠIMÁČEK, P. (2013): Vnímání hranic obyvatelstvem regionů s rozdílnou kontinuitou socio-historického vývoje jako dílčí aspekt jejich regionální identity. Geografie, 118, 4, 392–414.
49. , M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift – Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
<https://doi.org/10.1080/00167223.2016.1188021>
50. , M., CHROMÝ, P. (2014): Symboly a identita regionu: analýza vnímání přírodních symbolů oblastí s intenzivně přeměněnou krajinou v Česku. Geografický časopis, 66, 4, 401–415.
51. , M., CHROMÝ, P. (2017): The importance of symbols in the region formation process. Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography, 71, 2, 98–113.
<https://doi.org/10.1080/00291951.2017.1317285>
52. , B., ROSE-REDWOOD, R. (2015): Decolonizing the map? Toponymic politics and the rescaling of the Salish Sea. The Canadian Geographer/Le Géographe canadien, 59, 2, 194–206.
<https://doi.org/10.1111/cag.12140>
53. , J. (2013): The role of identity for regional actors and citizens in a splintered region: The case of Päijät-Häme, Finland. Fennia, 191, 1, 25–39.
<https://doi.org/10.11143/7348>
54. VEHOVAR, V., LOZAR MANFREDA, K., KOREN, G. (2008): Internet surveys. In: Donsbach, W., Traugott, M. W. (eds.): The Sage handbook of public opinion research. Sage, Los Angeles, 271–283.
55. ŽLÁBKOVÁ, L. (2014): Sdružení Nové Sudety vyvolává vášně. http://www.novinky.cz/domaci/334387-sdruzeni-nove-sudety-vyvolava-vasne.html (22. 7. 2014).
