Geografie 2017, 122, 236-256

https://doi.org/10.37040/geografie2017122020236

Social networks and creation of social capital in second-home localities

Tereza Kůsová, Dana Fialová, Marta Hučínová

Charles University, Faculty of Sciences, Department of Social Geography and Regional Development, Prague, Czechia

Received August 2016
Accepted February 2017

References

1. ADAMIAK, C., AJANOVIC, E., CABER, M., YILMAZ, Y. (2014): Importance of second homes for local economy of a rural tourism region. In: International Antalya Hospitality Tourism and Travel Research conference proceedings, Antalya, Turkey, 9–12 December 2014, 360–370.
2. BARTOŠ, M., KUŠOVÁ, D., TĚŠITEL, J., NOVOTNÁ M., KOPP. J., MACHÁČEK, J., MOSS, L. A. G., GLORIOSO, R. S. (2011): Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. Lesnická práce, s. r. o.
3. BATHELT, H., MALMBERG, A., MASKELL, P. (2004): Clusters and knowledge: Local buzz, global pipelines and the process of knowledge creation. Progress in Human Geography. 28, 1, 31–56. <https://doi.org/10.1191/0309132504ph469oa>
4. BIČÍK, I., FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. a kol. (2001): Druhé bydlení v Česku. KSGRR PřF UK v Praze, Praha.
5. BOURDIEU, P. (1986): The Forms of Capital. In: Richardson, J. G.: Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education, Greenwood Press, New York, 46–58.
6. BORGATTI, S. P., EVERETT, M. G., FREEMAN, L. C. (2002): Ucinet 6 for Windows: Software for Social Network Analysis. Harvard, MA: Analytic Technologies.
7. BLACKSHAW, T., LONG, J. (2005): What is the big idea? A critical exploration of the concept of social capital and its incorporation into leisure policy discourse. Leisure Studies, 24, 3, 239–258. <https://doi.org/10.1080/0261436052000327285>
8. BUŠTÍKOVÁ, L. (1999): Analýza sociálních sítí. Sociologický časopis, 35, 2, 193–206.
9. CASADO-DIAZ, M. A. (1999): Socio-Demographic Impacts of Residential Tourism: a Case Study of Torrevieja, Spain. International journal of tourism research, 1, 4, 223–237. <https://doi.org/10.1002/(SICI)1522-1970(199907/08)1:4<223::AID-JTR153>3.0.CO;2-A>
10. CLENDENNING, G., FIELD, D. (2006): Seasonal Residents: Members of Community or Part of the Scenery? In: Green, G., Deller, S., Marcouiller, D. (ed.): Amenities and Rural Development: Theory, Method and Public Policy. Cheltenham: Edward Elgar, 215–236.
11. COLEMAN, J. S. (1988): Social capital in the creation of human capital. American Journal of Sociology, 94, 95–120. <https://doi.org/10.1086/228943>
12. FAULKNER, B., TIDESWELL, C. (1997): A Framework for Monitoring Community Impacts of Tourism. Journal of Sustainable Tourism, 5, 1, 3–28. <https://doi.org/10.1080/09669589708667273>
13. FIALOVÁ, D. (1999): Second homes in the hinterland of Prague and possibilities of their transformation for permanent houses. Acta Fakultatis Naturalium Universitatis Comenianae. Geographica Supplementum 2/II, 213–221.
14. FIALOVÁ, D. (2001): Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie, 106, 1, 36–47.
15. FIALOVÁ, D. (2003): Vlastníci objektů druhého bydlení. In: Jančák., V., Chromý, P., Marada, M. (eds.): Geografie na cestách poznání. Sborník příspěvků k šedesátinám Ivana Bičíka), KSGRR PřF UK, Praha, 107–112.
16. FIALOVÁ, D. (2009): Hledisko času při výzkumu rekreačního prostoru. Acta Geographica Universitatis Comenianae, 53, PrF UK, Bratislava, 105–112.
17. FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. (2009): Sociogeografické aspekty druhého bydlení a jejich regionální diferenciace (na příkladu Česka). Geografický časopis, 61, 2,107–128.
18. FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. (2012): Regionální identita obyvatel a rekreantů v periferních oblastech Česka. In: Temelová, J., Pospíšilová, L., Ouředníček, M. (eds.): Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Plzeň, Aleš Čeněk, s. r. o., 122–139.
19. FIALOVÁ, D., VÁGNER, J. (2014): The Owners of Second Homes as Users of Rural Space in Czechia. AUC – Geographica, 49, 2, 21–28. <https://doi.org/10.14712/23361980.2014.11>
20. FLOGNFELDT, T. (2004): Second homes as a part of a new rural lifestyle in Norway. In Hall, C. M., Müller, D. K. (eds.): Tourism, mobility and second homes: between elite landscape and common ground. Aspect of Tourism, 15, 233–243.
21. GANS, H. J. (1961): Planning and Social Life: Friendship and Neighbor Relations in Suburban Communities. Journal of the American Institute of Planners, 27, 2, 134–140. <https://doi.org/10.1080/01944366108978443>
22. GANS, H. J. (1962): Urban Villagers: Group and Class in the Life of Italian-Americans. The Free Press, New York.
23. GANS, H. J. (1967): The Levittowners. Ways of Life and Politics in a New Suburban Community. Allen Lane Penguin Press, London.
24. GIRARD, T., GARTNER, W. C. (1993): Second home second view: host community perceptions. Annals of Tourism Research, 20, 4, 685–700. <https://doi.org/10.1016/0160-7383(93)90091-G>
25. GRANOVETTER, M. (1973): The strength of weak ties. American Journal of Sociology, 78, 6, 1360–1380. <https://doi.org/10.1086/225469>
26. GREEN, G. P., D. MARCOUILLER, S. D. DELLER, ERKKILA, D., SUMATHI, N. R. (1996): Local dependency, land use attitudes, and economic development: comparisons between seasonal and permanent residents. Rural Sociology 61, 3, 427–445. <https://doi.org/10.1111/j.1549-0831.1996.tb00627.x>
27. HALSETH, G. (1993): Communities within communities: changing ‘residential’ areas at Cultus Lake, British Columbia. Journal of Rural Studies , 9, 2, 175–187. <https://doi.org/10.1016/0743-0167(93)90030-N>
28. HALSETH, G. (2004): The ‘cottage’ privilege: increasingly elite landscapes of second homes in Canada. In Hall, C. M., Müller, D. K. (ed.) Tourism, mobility and second homes: between elite landscape and common grand, Clevedon, Channel View, 35–54.
29. HALSETH, G., ROSENBERG, M. (1995): Cottagers in an urban field. The Professional Geographer, 47, 2, 148–159. <https://doi.org/10.1111/j.0033-0124.1995.00148.x>
30. HAMPL, M. (2003): Diferenciace a zvraty regionálního vývoje Karlovarska: unikátní případ nebo obecný vzor. Geografie, 108, 3, 173–190.
31. HANNEMAN, R., RIDDLE, M. (2005): Introduction to social network methods. (free introductory textbook on social network analysis), http://faculty.ucr.edu/~hanneman/, (30. 1. 2017).
32. HEMINGWAY, J. L. (1999): Leisure, social capital, and democratic citizenship. Journal of Leisure Research, 31, 2, 150–165. <https://doi.org/10.1080/00222216.1999.11949855>
33. HEMINGWAY, J. L. (2006): Leisure, social capital and civic competence. Leisure/Loisir, 30, 2, 341–355. <https://doi.org/10.1080/14927713.2006.9651356>
34. HORÁKOVÁ, H., FIALOVÁ, D. (2014): Transformace venkova. Turismus jako forma rozvoje. Plzeň, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o.
35. HUČÍNOVÁ, M. (2014): Sítě vztahů mezi uživateli rekreačních lokalit. Bakalářská práce, KSGRR PřF UK v Praze.
36. CHROMÝ, P., SKÁLA, J. (2010): Kulturněgeografické aspekty rozvoje příhraničních periferií: analýza vybraných složek územní identity obyvatelstva Sušicka. Geografie, 115, 2, 223–246.
37. ILLNER, M. (2011): „Měkké“ faktory – aneb co také rozhoduje o integraci a rezidenční stabilitě současné české společnosti. Příspěvek na konferenci Nové socálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života, PřF UK, Praha, 10. 2. 2011.
38. INGEN, E., EIJCK, K. (2009): Leisure and Social Capital: An Analysis of Types of Company and Activities. Leisure Sciences: An Interdisciplinary Journal, 31, 2, 192–206. <https://doi.org/10.1080/01490400802686078>
39. JARLÖV, L. (1999): Leisure lots and summer cottages as places for people’s own creative work. In: D. Crouch (ed.), Leisure/tourism geographies: Practices and geographical knowledge. London, Routledge, 231–237.
40. JORDAN, J. W. (1980): The summer people and the natives some effects of tourism in a Vermont vacation village. Annals of Tourism Research, 7, 1, 34–55. <https://doi.org/10.1016/S0160-7383(80)80005-3>
41. KADLECOVÁ, V., FIALOVÁ, D. (2010): Recreational housing, a phenomenon significantly affecting rural ares. Moravian Geographical Reports, 18, 1, 38–44.
42. KALTENBORN, B. P. (1997) Nature of place attachment: a study among recreation homeowners in southern Norway. Leisure Sciences: An Interdisciplinary Journal, 19, 3, 175–189. <https://doi.org/10.1080/01490409709512248>
43. KELLY, G., HOSKING, K. (2008) Nonpermanent residents, place attachment, and ‘sea change’ communities. Environment and Behavior , 40, 4, 575–594. <https://doi.org/10.1177/0013916507302246>
44. KŮSOVÁ, T. (2013): Volný čas a sociální kapitál: prostorová diferenciace spolkové aktivity v Česku. Geografie, 118, 4, 372–391.
45. LARSEN, J., URRY, J., AXHAUSEN, K. W. (2007): Networks and tourism: Mobile social life. Annals of Tourism Research, 34, 1, 244–262. <https://doi.org/10.1016/j.annals.2006.08.002>
46. LI, Y., PICKLES, A., SAVAGE, M. (2003): Conceptualising and Measuring Social Capital: A New Approach. Draft paper for BHPS 2003. Manchester: Centre for Census and Survey Research (CCSR), Department of Sociology Manchester University. (30. 1. 2017).
47. MARCOUILLER, D. W. a kol. (1996): Recreational homes and regional development: a case study from the Upper Great Lakes States (G3651). University of Wisconsin System, Cooperative Extension, Madison, WI.
48. MARJAVAARA, R. (2007): Route to destruction? Second home tourism in small island communities. Island Studies Journal 2, 1, 27–46.
49. MARJAVAARA, R. (2008): Second Home Tourism. The Root to Displacement in Sweden? Umea, Umea University.
50. MATARRITA-CASCANTE, D., STEDMAN, R., LULOFF, A. (2010): Permanent and seasonal residents’ community attachment in natural amenity-rich areas. Environment and Behavior 42, 2, 197–220. <https://doi.org/10.1177/0013916509332383>
51. MATOUŠEK, R., SÝKORA, L. (2011): Environmental justice and residential segregation in Czechia: the case of Roma resettlement in the town of Vsetín. AUC – Geographica, 46, 2, 81–94. <https://doi.org/10.14712/23361980.2015.33>
52. MATOUŠEK, V. (2015): Vzorné letovisko Hradištko. Vznik a prvé desetiletí meziválečného letoviska na soutoku Vltavy a Sázavy. Historická geografie, 41, 1, 47–81.
53. MCINTYRE, N., PAVLOVICH, K. (2006): Changing places: Amenity coastal communities in transition. In McIntyre, N., Williams, D. R., McHugh, K. E. (eds.): Multiple Dwelling and Tourism. Negotiating Place, Home and Identity. CABI, Wallingford, 262–277.
54. MUSIL, J. (1971): Sociologie bydlení. Svoboda, Praha.
55. MUSIL, J. (2002): Urbanizace českých zemí a socialismus. In: Horská, P., Maur, E., Musil, J. (ed.): Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. Paseka, Praha, 237–297.
56. MÜLLER, D. K. (2002): Reinventing the countryside: German second-home owners in southern Sweden. Current Issues in Tourism, 5, 5, 426–446. <https://doi.org/10.1080/13683500208667933>
57. NEWBY, H. (1988): The Countryside in Question. London, Century Hutchinson.
58. NORDBØ, I. (2014): Beyond the transfer of capital? Second-home owners as competence brokers for rural entrepreneurship and innovation. European Planning Studies, 22, 8, 1641–1658. <https://doi.org/10.1080/09654313.2013.784608>
59. NORDIN, U., MARJAVAARA, R. (2012): The local non-locals: Second home owners associational engagement in Sweden. Turizam: znanstveno-stručni časopis, 60, 3, 293–305.
60. ONYX, J., LEONARD, R. (2010): The Conversion of Social Capital into Community Development: An Intervention in Australia’s Outback. International Journal of Urban and Regional Research 2, 381–397. <https://doi.org/10.1111/j.1468-2427.2009.00897.x>
61. OUŘEDNÍČEK, M. (2003): The suburbanisation of Prague. Czech Sociological review, 39, 2, 235–253.
62. OVERVǺG, K. (2011): Second homes: migration or circulation? Norsk Geografisk Tidsskrift – Norwegian Journal of Geography, 65, 154–164. <https://doi.org/10.1080/00291951.2011.598237>
63. PÁSKOVÁ, M. (2003): Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního ruchu ve světle kriticko-realistické metodologie. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha.
64. PILEČEK, J. (2010): Koncept sociálního kapitálu: pokus o přehled teoretických a metodických východisek a aplikačních přístupů jeho studia. Geografie, 115, 1, 64–77.
65. PILEČEK, J., CHROMÝ, P., JANČÁK, V. (2013): Social Capital and Local Socio‐economic Development: The Case of Czech Peripheries. Tijdschrift voor economische en sociale geografie, 104, 5, 604–620. <https://doi.org/10.1111/tesg.12053>
66. PITKÄNEN, K., ADAMIAK, C., HALSETH, G. (2014): Leisure activities and rural community change: Valuation and use of rural space among permanent residents and second home owners. Sociologia Ruralis, 54, 2, 143–166. <https://doi.org/10.1111/soru.12023>
67. PUTNAM, R. D. (2000): Bowling Alone: The Collapse and Revival of American Community. Simon & Schuster, New York.
68. ROBERSON D. N., KUDLÁČEK, M. (2015): The Garden Colony: Restorative Ecology Ecopsychology, 7, 1, 12–19. <https://doi.org/10.1089/eco.2014.0045>
69. ROBERTSSON, L., MARJAVAARA, R. (2015): The Seasonal Buzz: Knowledge Transfer in a Temporary Setting. Tourism Planning & Development, 12, 3, 251–265. <https://doi.org/10.1080/21568316.2014.947437>
70. SAMPSON, R. (1988): Local Friendship Ties and Community Attachment in Mass Society: A Multilevel Systemic Model. American Sociological Review, 53, 5, 766–779. <https://doi.org/10.2307/2095822>
71. SKÁLA, V. (2013): Využití analýzy sociálních sítí pro odkrývání mocenských vztahů ve volených orgánech. Analýza vazeb mezi zastupiteli Kraje Vysočina. Acta Politologica 5, 1, 46–68.
72. SOLANA-SOLANA, M. (2010): Rural gentrification in Catalonia, Spain: A Case Study of Migration, Social Change and Confl icts in the Empordanet Area. Geoforum, 41, 3, 508–517. <https://doi.org/10.1016/j.geoforum.2010.01.005>
73. STEDMAN, R. C. (2006): Understanding place attachment among second home owners. American Behavioral Scientist, 50, 2, 187–205. <https://doi.org/10.1177/0002764206290633>
74. STRAPP, J. D. (1988): The resort cycle and second homes. Annals of Tourism Research, 15, 4, 504–516. <https://doi.org/10.1016/0160-7383(88)90046-1>
75. SÝKORA, L. (2001): Proměny prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In: Hampl, M. a kol.: Regionální vývoj: Specifika české transformace, evropská transformace a obecná teorie, Praha, KSGRR PřF UK v Praze.
76. SÝKORA, L., MATOUŠEK, R. (2009): Sociální kapitál a teritorialita sociálních sítí. In: Poštolka, V., Lipský, Z., Popková, K., Šmída, J. (ed.): Geodny – Geodays 2008 – Sborník příspěvků z výroční konference ČGS, TU Liberec, Liberec, 50–56.
77. SÝKORA, L., MULÍČEK O. (2014): Prague: Urban Growth and Regional Sprawl. In Kiril, S., Sýkora, L. (ed.) Confronting Suburbanization: Urban Decentralization in Postsocialist Central and Eastern Europe. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd, 133–162.
78. ŠIMON, M. (2012): Opuštění městského způsobu života? Analýza vybraných aspektů migrace na venkov. In: Temelová, J., Pospíšilová, L., Ouředníček, M. (ed.): Nové sociálně prostorové nerovnosti, lokální rozvoj a kvalita života. Plzeň, Aleš Čeněk, 99–121.
79. ŠIMON, M. (2014): Exploring Counterurbanisation in a Post-Socialist Context: Case of the Czech Republic. Sociologia Ruralis, 54, 2, 117–142. <https://doi.org/10.1111/j.1467-9523.2012.00576.x>
80. ŠPAČKOVÁ, P. (2011): Sociální prostředí a lokální komunity: Město, suburbium, venkov. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha.
81. ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2012): Spinning the web: new social contacts of Prague’s suburbanites. Cities, 29, 5, 341–349. <https://doi.org/10.1016/j.cities.2011.09.002>
82. ŠPAČKOVÁ, P. OUŘEDÍČEK, M., SUSOVÁ, K. (2012): Sociální prostředí, sociální kapitál a sociální klima v suburbiu. In: Ouředníček, M., Temelová, J. (ed.): Sociální proměny pražských čtvrtí. Academia, Praha, 179–205.
83. VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. a kol. (2004): Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Praha, KSGRR, PřF UK v Praze.
84. VAN DETH, J. W. (2008): Measuring Social Capital. In: Castiglione, D., van Deth, J. W., Wolleb, G.: The Handbook of Social Capital, Oxford University Press, Oxford, 150–176.
85. VELVIN, J., KVIKSTAD, T. M., DRAG, E., KROGH, E. (2013): The impact of second home tourism on local economic development in rural areas in Norway. Tourism Economics, 19, 3, 689–705. <https://doi.org/10.5367/te.2013.0216>
86. WALL, G., MATHIESON, A. (2006): Tourism: Change, Impacts and Opportunities. Harlow, Pearson.
87. WELLMAN, B. (1979): The Community Question: The Intimate Networks of East Yorkers. American Journal of Sociology, 84, 5, 1201–1231. <https://doi.org/10.1086/226906>
88. WELLMAN, B. (1996): Are Personal Communities Local? A Dumptarian Reconsideration. Social Networks, 18, 3, 347–354. <https://doi.org/10.1016/0378-8733(95)00282-0>
89. WELLMAN, B. (2001): Physical Place and Cyberplace: the Rise of Personalizes Networking. International Journal of Urban and Regional Research, 25, 2, 227–252. <https://doi.org/10.1111/1468-2427.00309>
90. WILLIAMS, D. R., KALTENBORN, B. P. (2013): The use and meaning of recreational cottages in Norway and the USA. Leisure/tourism geographies: Practices and geographical knowledge, 3, 214.
91. ZORBAUGH, H. W. (1929): The Gold Coast and the Slum. A Sociological Study of Chicago’s Near North Side. University of Chicago, Chicago.
front cover

ISSN 1212-0014 (Print) ISSN 2571-421X (Online)

Archive