Geografie 2016, 121, 566-590

https://doi.org/10.37040/geografie2016121040566

Metropolization and regional development in Czechia during the transformation period

Martin Hampl, Miroslav Marada

Charles University, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, Prague, Czechia

Received May 2015
Accepted March 2016

References

1. BERG, L. van den, DREWETT, R., KLAASSEN, L. H., ROSSI, A., VIJVERBERG, C. H. T. (1982): A Study of Growth and Decline. Urban Europe, 1, Pergamon Press, Oxford.
2. BERRY, B. J. L. (1976): The conterurbanization process: urban America since 1970. Urban Affairs Annual Review, 11, 1, 17–30.
3. BERRY, B. J. L., GOHEEN, P. G., GOLDSTEIN, H. (1969): Metropolitan Area Definition: A reevaluation of Concept and Statistical Practise. US Bureau of the Census, Washington, D.C.
4. ČERMÁK, Z., HAMPL, M., MÜLLER, J. (2009): Současné tendence vývoje metropolitních areálů v Česku: dochází k významnému obratu? Geografie, 114, 1, 37–51.
5. DERUDDER, B., TAYLOR, P. J., WITLOX, F., CATALANO, G. (2003): Hierarchical tendencies and regional patterns in the world city network: a global urban analysis of 234 cities. Regional Studies, 37, 9, 875–886. <https://doi.org/10.1080/0034340032000143887>
6. HAMPL, M. (2000): Reality, Society and Geographical/Environmental Organization: Searching for an Integral Order. Faculty of Science, Charles University in Prague, www.natur.cuni.cz/ geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/hampl.
7. HAMPL, M. (2005): Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha.
8. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KÜHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha.
9. HAMPL, M., MÜLLER, J. (2010): Vývoj regionální distribuce obyvatelstva v Česku v letech 1869−2009. Demografie, 52, 15–26.
10. HAMPL, M., MARADA, M. (2015): Sociogeografická regionalizace Česka. Geografie 120, 3, 397–421.
11. CHAMPION, T. (2001): Urbanization, Suburbanization, Counterurbanization and Reurbanization. Sage, London, 143–161.
12. KORČÁK, J. (1966): Vymezení oblastí maximálního zalidnění. AUC – Geographica, 1, 65–72.
13. KRUGMAN, P. (1991): Increasing returns and economic geography. Journal of Political Economy, 99, 3, 483–499. <https://doi.org/10.1086/261763>
14. MARTIN, R. (1999): The new „geographical“ turn in economics. Cambridge Journal of Economics, 23, 65–91. <https://doi.org/10.1093/cje/23.1.65>
15. OUŘEDNÍČEK, M. (2003): Suburbanizace Prahy. Sociologický časopis, 39, 2, 235–253.
16. OUŘEDNÍČEK, M., ŠPAČKOVÁ, P., NOVÁK, J., eds. (2013): Sub urbs: Krajina, sídla a lidé. Academia, Praha, 338 s.
17. SCOTT, A. J. (2001): Globalization and the rise of city-regions. European Planning Studies, 9, 7, 813–826. <https://doi.org/10.1080/09654310120079788>
18. SÝKORA, L. (2003): Suburbanizace a její společenské důsledky. Sociologický časopis, 39, 2, 217–233.
19. ŠIMON, M. (2011): Kontraurbanizace: chaotický koncept? Geografie, 116, 3, 231–255.
20. TAYLOR, P. J. (2004): World City Network. A Global Urban Analysis. Routledge, London.
21. VINING, D. R. JR., STRAUSS, A. (1977): A demonstration that the current deconcentration of population in the United States is a clean break with the pas. Environment and Planning, 9, 751–758. <https://doi.org/10.1068/a090751>
22. ZELINSKI, W. (1971): The Hypothesis of the Mobility Transition. Ekistics, 32, 192, 337–347.
front cover

ISSN 1212-0014 (Print) ISSN 2571-421X (Online)

Archive