Geografie 2011, 116, 79-90
https://doi.org/10.37040/geografie2011116010079
Contribution to Czech Terminology in Landslide Risk Studies
References
1. (2000): Landslide risk management concepts and guidelines. Australian Geomechanics, 35, č. 1, s. 49–92.
2. ALEXANDER, D. E. (1993): Natural Disasters, UCL Press Limited, 632 s.
3. ALEXANDER, D. E. (2000): Confronting Catastrophe – New perspectives on Natural Disasters. Oxford University Press, Oxford, 282 s.
4. BIRKMANN, J. (2006): Measuring Vulnerability to Natural Hazards. United Nations University Press, Tokyo, 524 s.
5. BRÁZDIL, R., KIRCHNER, K. et al. (2007): Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. Masarykova univerzita, Český hydrometeorologický ústav, Ústav geoniky AV ČR, Brno, Praha, Ostrava, 432 s.
6. , M., REICHENBACH, P., GUZZETTI, F., ARDIZZONE, F., ANTONINI, G., GALLI, M., CACCIANO, M., CASTELLANI, M., SALVATI, P. (2002): A geomorphological approach to the estimation of landslide hazards and risks in Umbria, Central Italy. Natural Hazards and Earth System Sciences, 2, s. 57–72.
<https://doi.org/10.5194/nhess-2-57-2002>
7. , R., GLADE, T. (2002): Gefahren und Risiken durch Massenbewegungen. Geographische Rundschau, 54, č. 1, s. 38–45.
8. , R. (1994): Landslide risk assessment and acceptable risk. Canadian Geotechnical Journal, 31, s. 261–272.
<https://doi.org/10.1139/t94-031>
9. FELL, R., HARTFORD, D. (1997): Landslide risk management. In: Cruden, D., Fell, R. (eds.): Landslide risk assessment. Balkema, Rotterdam, s. 51–109.
10. , S., KAITNA, R., SCHEIDL, C., HÜBL, J. (2008): The application of the risk concept to debris flow hazards. Geomechanics and Tunnelling, 2, s. 120–129.
<https://doi.org/10.1002/geot.200800013>
11. , P. A., SHERMAN, D. J., NORDSTROM, K. F. (1994): Geomorphology and natural hazards. Geomorphology, 10, s. 1–18.
<https://doi.org/10.1016/0169-555X(94)90004-3>
12. GIACOMELLI, P. (2005): Economic evaluation of risk. The case of a mountain area. Aracne, Roma, 145 s.
13. GLADE, T., ANDERSON, M., CROZIER, M. J. (2006): Landslide Hazard and Risk. John Wiley & Sons Ltd, Chichester, 802 s.
14. G.U. 138/2001 – Decreto Ministeriale 9 maggio 2001: „Requisiti minimi di sicurezza in materia di pianificazione urbanistica e territoriale per le zone interessate da stabilimenti a rischio di incidente rilevante“.
15. HAIS, K., HODEK, B. (1984): Velký anglicko-český slovník I A–G. Academia, nakladatelství ČSAV, Praha, 960 s.
16. KUKAL, Z., POŠMOURNÝ, K. (2005): Přírodní katastrofy a rizika. Příspěvek geologie k ochraně lidí a krajiny před přírodními katastrofami. Edice PLANETA 2005, XII, č. 3, 52 s.
17. L288/27 (2007): Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. 8 s.
18. LANGHAMMER, J. (2007): Antropogenní změny v krajině a povodňové riziko. In: Langhammer, J. (ed.). Sborník příspěvků ze semináře Povodně a změny v krajině, PřF UK, Praha, s. 183–191.
19. , O., HAEMMIG, C., RAETZO, H., BONNARD, C. (2005): Landslide risk management in Switzerland. Landslides, 2, č. 4, s. 313–320.
<https://doi.org/10.1007/s10346-005-0018-8>
20. LEWIS, J. (1999): Development in Disaster-Prone Places: Studies of Vulnerability, Intermediate Technology Publications, London, 174 s.
21. L.R. 12/2005 – Legge Regionale 11 marzo 2005: „Legge per il governo del territorio“.
22. MV ČR (2004): Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu. Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor bezpečnostní politiky, Praha, 91 s.
23. , J., BARKA, I., JAKÁL, J., STANKOVIANSKY, J., TRIZNA, M., URBÁNEK, J. (2006): Geomorphological hazards in Slovakia. Studia Geomorphologica Carpatho-balcanica, XL, s. 61–78.
24. NATHAN, F. (2005): Vulnerabilities to Natural Hazard: Case Study on Landslide Risks in La Paz. In: World International Studies Conference (WISC) at Bilgi University, Turkey, 13 s.
25. PANIZZA, M. (1996): Environmental geomorphology. Elsevier, Amsterdam, 268 s.
26. , D. (2002): Krizové řízení v pojmech. Časopis 112, MV ČR, 1, č. 3, s. 15–17.
27. PPR (2006): Le PPR: un outil pour une stratégie globale de prévention. Ministère de l’Écologie, du Développement et de l’Aménagement durables; Direction de la Préventions des Pollutions et des Risques – SDPRM, http://catalogue.prim.net/59_le-ppr-un-outil-pour-une-strategie-globale-de-prevention.html, 4 s.
28. PROCHÁZKOVÁ, D. (2004): Metodika stanovení závažných živelných a jiných pohrom pro potřeby veřejné zprávy. In: Šenovský, M. (ed.): Sborník Fire and Safety, VŠB TU, Ostrava, 33 s.
29. ROZSYPAL, A. (2009): Problematika řízení rizik v inženýrské geologii, význam základní geotechnické zprávy pro řízení rizik podzemních staveb. In: Pašek, J., Marschalko, M., Pospíšil, P. (eds.): Sborník 1. národního inženýrskogeologického kongresu s mezinárodní účastí – Rizika v inženýrské geologii, VŠB, TU, Ostrava, s. 29–37.
30. RYBÁŘ, J., STEMBERK, J. (1994): Nepříznivé společenské dopady svahových pohybů. Zb. ref. z konf. „Výsledky, problémy a perspektivy inžinierskej geológie v Slovenskej republike“, SAIG, Bratislava, s. 57–60.
31. RYBÁŘ, J. (2002): Inženýrskogeologické vyjádření k možnosti zástavby svahu v městské části Vsetín – Jasenka. Nepublikovaná zpráva, Praha, 5 s.
32. STECKLEY, M. E. (2006): The Impact of Governance on Disaster Vulnerability. Master Thesis, Department of Geography, University of Waterloo, Waterloo, Ontario, Canada. 179 s.
33. , S., FRIGERIO, S., GIACOMELLI, P., BRAMBILLA, M. (2007): Landslide risk analysis: a multi-disciplinary methodological approach. Natural Hazards and Earth System Sciences, 7, s. 657–675.
<https://doi.org/10.5194/nhess-7-657-2007>
34. TSOTSOS, S., ed. (2006): Glossary of LANDSLIDE terms. EU-MEDIN, Athens, 22 s. UN/ISDR (2004): Living with Risk: A global review of disaster reduction initiatives.
35. UN/ISDR, Geneva, 430 s., 126 s. příloh.
36. UNDP (1994): Vulnerability and Risk Assessment. Disaster Management Trainig Programme (DMTP), Cambridge Architectural Research Ltd, Cambridge, 63 s.
37. UNDP (2004): Reducing Disaster Risk: A Challenge for Development. John S. Swift, New York, 161 s.
38. UNDRO (1979): Natural Disasters and Vulnerability Analysis. Report of Expert Group Meeting. (9–12 July 1979), Officeof the United Nations Disaster Relief Coordinator, Geneva.
39. UNU (2006): Landslides – News release. UNU, Tokio 2006, 6 s.
40. VALÁŠEK, J. (2005): Metody analýzy rizik spojených se živelními pohromami a haváriemi. Disertační práce. Univerzita Obrany, Fakulta vojenských technologií, 136 s.
41. , C. J., VAN ASCH, T. W. J., SOETERS, R. (2007): Landslide hazard and risk zonation – why is it still so difficult? Bulletin of Engineering Geology and the Environment, 65, s. 167–184.
<https://doi.org/10.1007/s10064-005-0023-0>
42. VARNES, D. J. (1984): Landslide hazard zonation: A review of principles and practice. UNESCO, Paris, 63 s.
43. VILÍMEK, V. (2007): Přírodní ohrožení a rizika. In: Langhammer, J. (ed.): Povodně a změny v krajině. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha, s. 33–40.
44. , V., SPILKOVÁ, J. (2009): Natural hazards and risks: the view from the junction of natural and social sciences. Geografie, 104, č. 4, s. 332–349.
